Je pátek ráno a mě čeká cesta do školy. Tentokrát jsem se ale rozhodl fyzikálně si ji trochu proměřit, abych zjistil, jakému zrychlení (nebo chcete-li přetížení) jsem při své každodenní cestě vystavován. K měření použijeme přístroj Vernier LabQuest s akcelerometrem.

Nebývá velmi časté, aby učitelé měli možnost navštívit špičková zahraniční pracoviště. Jedna z organizací, která tuto možnost programově nabízí je CERN (Europen Organization for Nuclear Research) v Ženevě. Ten je známý hlavně základním výzkumem v oblasti částicové fyziky. K tomu účelu byl zhotoven největší urychlovač protonů a těžkých iontů LHC (Large Hadron Collider), urychlovač je kruhový s délkou téměř 27 km a je uložen v hloubce 100 metrů pod zemí.

U příležitosti Dne otevřených dveří na MFF UK 2. prosince 2008 byla slavnostně otevřena Interaktivní fyzikální laboratoř - IFL. MFF podporuje výuku fyziky a matematiky na středních a základních školách mnoha způsoby. Jedním z nich je také pravidelné  pořádání tématicky zaměřených show - prezentace pokusů pro středoškoláky, které zajišťuje Katedra didaktiky fyziky. Zde také vznikla idea nejen pokusy demonstrovat, ale také žákům umožnit vlastní experimentování, a to zejména s přístroji či pomůckami, které jsou pro školy (především z finančního hlediska) běžně nedostupné.

Cestování má rád téměř každý. Ať už v rámci naší republiky, Evropy nebo celého světa. V dnešní době ale Zemí cestování nekončí a pomalu se rodí i turistika vesmírná, která za několik desítek let může být stejně dostupná jako dnes dovolená u moře. A co všechno je  mimo naší planetu k vidění? Tak na to vám nejlépe odpovíme na hvězdárně v Úpici, pokud se rozhodnete s námi strávit neopakovatelných 16 letních dní a nocí u dalekohledů pozorováním krás našeho vesmíru. Procestujte s námi Galaxii!

V každé středoškolské učebnici fyziky nebo základů elektrotechniky se dovíme, jak vypočítat intenzitu a indukci magnetického pole uprostřed válcové cívky – solenoidu. Řada autorů odborných knih (i vysokoškolských učebnic) se domnívala, že v případě solenoidu s feromagnetickým jádrem s konečnou, reálnou štíhlostí lze s přijatelnou přesností počítat v analogii s toroidní cívkou s tím, že za délku se dosadí přímo délka jádra. Tak jednoduché to ale není...