Již odnepaměti vzhlížejí lidé s bázní, ale také v úžasu na oblohu, když se na ní odehrává bouřkové divadlo. Oslepující záře blesku a hromy hlučnější než cokoli jiného v přírodě vzbuzovaly již od pradávna v lidech strach. Nevíme, co si o blesku mysleli lidé v pravěku, ale staří Řekové jej považovali za projev zloby olympských bohů. Blesk však nemá s náladami bohů nic společného.

Fyzikové z univerzity v Norfolu ve Virginii v čele s profesorem Laroussim prováděli ve spolupráci se svými kolegy z Kalifornské univerzity v San Diegu pokusy se studeným plazmatem, které bylo objeveno v devadesátých letech 20.století. Výsledky experimentů ukázaly, že studené plazma ničí bakterie a to může mimojiné znamenat konec sterilizace lékařských nástrojů nebezpečnými a jedovatými látkami (např. acetaldehydem).

V Jihoafrické republice byl vytvořen nový materiál, který vykazuje supravodivé vlastnosti při pokojové teplotě. Je jím diamant, který byl vystaven působení kyslíkových iontů. Experimenty, které by supravodivost jasně prokázaly, však stále ještě nejsou dokončeny.

V posledních letech se rozvíjí výzkum v oblasti jednoelektronových tranzistorů (princip viz PhysicsWeb). Nyní se vědcům ve Finsku se podařilo vyvinout nový supravodivý zesilovač, který má ze všech zařízení tohoto typu největší zesílení proudu i výkonu. Vědci věří, že bude použit v aplikacích fyziky nízkých teplot včetně výstupních elementů kvantových počítačů.

Jakým způsobem vlastně působí gravitační síla? A jakou rychlostí? Předpokládá se, že rychlost působení gravitační, ale i elektromagnetické síly, je omezená, tedy že tyto síly nepůsobí "okamžitě" na libovolnou vzdálenost. Mnozí věří, že tato rychlost bude rovna rychlosti světla, i přes snahu o její nalezení důkazy stále chybějí. Měřit velikost gravitační síly je poměrně snadná záležitost, ale jak sledovat její šíření?