Při pohledu na osvětlení jednoho nejmenovaného finančního ústavu vás možná zaujme podivný tvar světelné stopy vytvořené na stěně. Jde však pouze o názorný příklad vyzařovacího diagramu téměř bodového zdroje světla, který leží v ohnisku parabolického zrcadla.

Určitě vás už někdy napadlo, jak vznikají krásné ale zároveň i komplikované tvary sněhových vloček a krystalků. Základním prvkem je zde šestičetná (hexagonální) symetrie, jež má původ v uspořádání molekul vody v krystalické mřížce. Při růstu krystalů navíc některé krystalové plošky rostou rychleji a jiné pomaleji, je-li totiž ploška na molekulární úrovni hladší, je pro molekuly vody těžší se na ni usadit. Proto také vznikají sloupcovité nebo destičkovité útvary podle toho, zda hexagonální krystal roste do výšky či do šířky.

Vedci z USA a VB zistili, že kvapka nejakej kvapaliny alebo plynová bublina vzniká vo viskóznej kvapaline (napr. olej, glycerín) iným spôsobom ako v kvapaline s nízkou viskozitou (napr. vzduch). Doteraz sa akceptovalo nepísané pravidlo, že nezáležiac na tom, o akú kvapalinu alebo plyn šlo, kvapky či bubliny sa formujú rovnakým mechanizmom - a ten by mal byť rovnaký ako napr. pri kvapkaní vody z vodovodného kohútika či zo sprchy.

V úterý 7.října 2003 oznámila Švédská královská akademie věd, že letošní Nobelovou cenou za fyziku budou vyznamenáni tři vědci, kteří významně přispěli svými průkopnickými pracemi k teorii supravodičů a supratekutin. Laureáty jsou:

Alexej A. Abrikosov - Argonne National Laboratory, Argonne, Illinois, USA
Vitalij L. Ginzburg - P.N. Lebedev Physical Institute, Moskva, Rusko
Anthony J. Leggett - University of Illinois, Urbana, Illinois, USA