BEC z chrómu
Nemeckým vedcom sa podarilo v marci (březen) 2005 vytvoriť Boseho-Einsteinov kondenzát (BEC) z atómového plynu chrómu. Doposiaľ bol vytvorený BEC z alkalických kovov (H, Li, Na, K, Rb, Cs) a He. Chróm je v porovnaní s týmito prvkami výnimočný tým, že má veľký magnetický dipólový moment, pretože obsahuje vo valenčnej vrstve šesť elektrónov s paralelnými spinmi (konfigurácia Cr je 3d⁵ 4s¹ - obr. 1). Magnetická dipól-dipólová interakcia medzi atómami chrómu je až 36-krát silnejšia ako u atómov alkalických kovov. Bude tak po prvý raz možné skúmať i ďalekodosahovú dipól-dipólovú interakciu degenerovaných kvantových plynov. U doposiaľ vytvorených BEC z vyššie spomínaných prvkov nebola dipól-dipólová interakcia dostatočne silná, preto je zatiaľ preskúmaná len ako interakcia krátkeho dosahu.

Obecná teorie relativity popisuje chování velmi hmotných objektů na velkých vzdálenostech, jde o moderní teorii gravitace. Na rozdíl od Newtonova pohledu není prostor a čas pasivním jevištěm fyzikálního dění, ale jde o aktivní spoluhráče: hmota zakřivuje prostoročas a ten pak zase říká hmotě, jak se pohybovat. Prostor a čas jsou vzájemně provázány, což vede ke známým efektům dilatace času, kontrakce délek a relativity současnosti ve speciální teorii relativity (ta se zabývá pohybem těles bez zrychlení). Obecná relativita předpovídá řadu dalších efektů, jako je například ohyb světla v silném gravitačním poli (pozorováno na hvězdách blízko Slunce při jeho zatmění), dilatace času v gravitačním poli (hodinky na povrchu Slunce by šly pomaleji než u povrchu Země), gravitační rudý posuv (foton "šplhající" z gravitačního pole ztrácí energii a prodlužuje svou vlnovou délku).

Ze slunce pozorovaného za komínem by měl být viditelný pouze zářící půlkruh, ale ve skutečnosti slunce zdánlivě “vykousne” ve stínícím objektu díru - svítí i tam, kde by nemělo. Zde se ale nemůže jednat o “chybu” v mozku, ale o objektivní optický jev, protože ho lze spolehlivě zachytit fotoaparátem.