Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
986) Absorpční koeficient
29. 05. 2003
Dotaz: Mám malý dotaz - jak bych mohl změřit linearní absorpční koeficient
netransparentní pevné látky? (Martin Novotný)
Odpověď: Zhotovte tak tenký řez, aby skrz něj aspoň nějaké světlo pronikalo.
(Nepochybujeme o tom, že vrstva z čehokoliv, je-li tlustá jen pár desítek
vrstev molekul či atomů, bude světlo dostatečně propouštět.) Např. zlato,
jistě neprůhledné v obvyklých tloušťkách, lze vytepat a dále vyválcovat
mezi kůžemi do pozlátka, které už světlo zřetelně propouští. Samozřejmě,
čím tenčí plátek je potřeba, tím větší je koeficient absorbce. Pokud se Vám
to nepovede, tak je absorbce tak velká, že je pro Vás prakticky
neměřitelná.
Dotaz: Zajímalo by mě, na jakém principu funguje infrahled. Je možná konverze
infračerveného obrazu do viditelného spektra bez použití složité techniky? (Petr Čížek)
Odpověď: Infračervené záření je stejně tak elektromagnetické jako jeho bratříčci
viditelné, a třeba ultrafialové světlo. Všechny se řídí tedy stejnými
zákony, jen se pro infračervené světlo do vzorců dosadí větší hodnota,
když jde o délku vlny nebo dobu kmitu, a menší, když jde o kmitočet f
(počet kmitů za jednotku času) nebo vlnočet k (počet vln na jednotce
délky). Protože však se podle kvantové teorie jeho energie mění nikoli
spojitě, ale po dávkách velikosti hf, je každá dílčí energie (kvantum
energie) pro infračervené menší než u světla viditelného. Infračervené
světlo tedy není tak "agresivní".
Šlo by užít třeba "červené zhášení". Když se osvítí fosforeskující
látka, tak i po zhasnutí zdroje vydává látka ze sebe zpátky světlo
[fosforeskuje]. To světlo ovšem slábne, většinou geometrickou řadou
(exponenciálně). Když se ale na tuto fosforeskující látku červeně
posvítí, tak ona jako by se tím "vybila" a bude vydávát světla mnohem
míň. Tím by se po ozáření vytvořil jakýsi "negativní" obraz.
Dotaz: Mám takový malý dotaz...mohli byste mi, prosím, přesně vysvětlit rozdíl mezi
hmotností a tíhou (nebo snad váhou?). Nechápu to, někde jsem četl, že
hmotnost je všude stejná, teda že na zemi je třeba vynásobit gravitačním
zrychlením, ale proč se tedy všude udává hmotnost? Případně jak je to s tou
váhou. (Roudák)
Odpověď: Hmotnost je vlastnost těles, v klasické fyzice nezávislá na vztažné
soustavě pozorovatele. Charakterizuje jak obtížně, nebo snadno lze
těleso roztlačovat nebo brzdit. Současně tato vlastnost určuje, jak
silně toto těleso gravitačně přitahuje jiné těleso.
Tuto vlastnost (v klasické fyzice) můžeme tělesům přišpendlit na
tričko, bez ohledu na to, kde těleso je a jak se pohybuje.
Slovo tíha označuje specifický druh síly. Když visím na provaze, Země
(jako pachatel) mě přitahuje (já jsem oběť působení) gravitační
silou. Já jako pachatel zase táhnu za provaz (ten je obětí mého
působení), to už ovšem není gravitační povahy.
Když se na provaz pověsím na Měsíci, má hmotnost bude stejná, ale
provaz bude méně našponovaný, protože moje tíha na Měsíci bude menší.
I na Zemi může být má tíha menší, jestliže se rozhodnu pověsit se na
provaz ve výtahu, který se utrhnul. Provaz nebude vůbec napnutý, budu
ve stavu beztíže, ovšem jen do okamžiku dapadu.
Slovo "váha" je obojživelník, používalo se jak ve významu hmotnost,
tak ve významu tíha. Proto ho kantoři ve většině nemají pro jeho
dvojznačnost rádi.
Dotaz: Proč se vyskytují mrazíky v období tzv. "tří zmrzlých mužů" a ne jindy? (Vít Feldbabel)
Odpověď: Oni tihle "ledoví muži" patří k nejznámějším teplotním singularitám, ale
není pravda, že jindy se nevyskytují. Období v květnu, kdy se jedná o toto
jarní ochlazení, je dáno jednak "tvarem" cirkulace vzduchu nad severní
polokoulí a jednak i tím, že po zimě není půda ještě dostatečně prohřátá a
tudíž i chladný vzduch,
který do našich oblastí může v důsledku celkového uspořádání tlakových
útvarů proniknout, se neohřeje od zemského povrchu (téměř veškerý ohřev
vzduchu v atmosféře probíhá zprostředkovaně přes zemský povrch).
Obsahuje-li tento chladný vzduch navíc málo vody v jakékoliv fázi, pak je
prochlazování ještě účinnější (voda v atmosféře zvětšuje skleníkový efekt) a
může dojít k poklesu teploty pod 0° C. Obdobná situace ale může nastat i
během podzimu, kdy země začíná prochládat - Slunce nízko nad obzorem a
příkon sluneční energie během dne už nestačí krýt ztráty v důsledku
vyzařování během noci zvláště při jasné obloze a opět se v důsledku toho
mohou začít vyskytovat ráno přízemní mrazíky.
