Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
958) Koule se zředěným plynem
12. 07. 2003
Dotaz: Zajímalo by mě, na jakém principu pracuje taková skleněná koule, ve které je
nějaký zařič). Po dotknutí na sklo se objeví ze zářiče paprsek elektrické
energie fialové barvy. (Martin)
Odpověď: To asi spíš míníte kouli se zředěným plynem (snad to jde i s He nebo Ar při
atmosférickém tlaku), v jejímž středu je elektroda napájena
vysokofrekvenčním napětím (např. z Teslova transformátoru). Když na kouli
nesaháte, teče náboj ze střední elektrody na povrch koule prostřednictvím
výbojů v plynu náhodně, když ruku přiblížíte, nabídnete mu lepší vodič a
výboje jdou směrem k ruce. Kdybyste si ji chtěl například koupit, pak zde
máte jeden z inzerátů http://www.generationstore.com/noname2.html , tady
zase návody na hraní si
http://van.hep.uiuc.edu/van/demos/Plasma%20Ball/Plasma%20Ball.htm.
Na webu se najdou i návody, klíčové slovo je "plasma ball" ...
Dotaz: Kamarád má názor, že širší pneumatiky na vozidle zvyšují tření a tudíž jsou
více kluzké na vozovce, nežli pneumatiky užší. Je tento názor správný?
(Pavel)
Odpověď: Tření mezi pneumatikou a vozovkou, přesněji třecí síla, kterou
působí vozovka na pneumatiku je hnací silou automobilu
(vyprovokovanou samozřejmě motorem). Větším třením se samozřejmě
snižuje nebezpečí skluzu (smyku). Proto jsou pneumatiky závodních
automobilů širší než je obvyklé u běžných aut a jsou přilnavější a
proto se rychle opotřebovávají a musí být během jednoho závodu
měněny.
Dotaz: Co je fyzikální podstatou stability při jízdě na kole? Je nesporným faktem, že
udržet rovnováhu na kole při jízdě, a to i při velmi malých rychlostech, je
daleko snazší než v klidu, tedy při nulové rychlosti. Na druhé straně otáčivý
moment samotných kol jízdního kola při malých rychlostech, výše zmíněných,
bude asi docela malý. Podílí se na zvýšení otáčivého momentu kol
jízdního kola i hmotnost cyklistů nebo stačí našemu mozku malý otáčivý moment
samotných kol na překonání problému s rovnováhou? (Ales Vetesnik)
Odpověď: Příčinou je vlastnost roztočeného kola, které, pokud na něj nepůsobí síly,
udržuje osu své rotace stále ve stejném směru a nemění ani rychlost.
Tato vlastnost roztočeného kola, jakýsi “odpor” ke změně způsobu rotace
trochu připomíná setrvačnost puku letícího po ledě, který na rovném ledě
prakticky nemění směr a velikost rychlosti svého pohybu, pokud na něj ovšem
nepůsobí síla - např. hokejka brankáře. Jestliže u puku mluvíme o jeho
setrvačnosti, u roztočeného kola bychom asi mohli mluvit o
“rotační setrvačnosti”.
Celý článek o stabilitě na jízdním kole si přečtete zde .
Dotaz: Já bych se chtěla zeptat, jak vzniká fatamorgána? (monika)
Odpověď: Vzduch i v plném slunečním světle se nezahřívá přímo světlem, které skrz
něj prochází, ale nepřímo, o látky, které světlo pohlcují, tím se
zahřejí a od nich se zahřeje i vzduch. Těsně nad prohřátým povrchem země
(v našich podmínkách úplně stačí asfaltová silnice rozpálená sluncem) se
tedy velice zahřeje vzduch, roztáhne se, zřídne a má nižší index lomu
než ten chladnější nad ním. Při přechodu světelného paprsku letícího
šikmo dolů ze studeného do teplého vzduchu se tedy paprsek láme od
kolmice, tj. stává se méně šikmým a může se tak i otočit směrem vzhůru.
To ovšem znamená, že hledíce do dáli na zem, vidíte nikoli zem, ale
oblaka - resp. zdá se vám, že je na silnici kaluž vody, na které by se
to světlo odráželo. Když ovšem přijedete blíž, vidíte, že se žádná kaluž
nekoná a že je tam země vyprahlá stejně jako vy...
Dotaz: Zajímalo by mě z čeho je složen proton? Popřípadě z čeho jsou další
elementární částice? V podstatě mi jde o to co je to za hmotu a jak vlastně
vypadá? (Miloš Pařízek)
Odpověď: Stručně lze říci, že proton je složen z kvarků.
V současnosti známe šest kvarků, které se liší nábojem, hmotností
a dalšími vlastnostmi.
náboj
Kvarky
2/3
Up
Charm
Top
-1/3
Down
Strange
Botton
(náboje jsou uváděny v násobcích absolutní hodnoty náboje elektronu)
Existuje celá spousta částic (tzv. baryony, řecky
βαρυοσ - těžký), které se skládají
ze tří kvarků: proton je složený z kvarků uud, neutron z ddu
apod. (zkuste si sečíst náboje těchto kombinací, sedí s náboji protonu a neutronu!)
Vedle toho existují částice zvané mezony (řecky
μεσοτρον - střední, podle toho, že
mají hmotnost mezi hmotností protonu a elektronu),
které lze vysvětlit jako kombinace kvarku a antikvarku,
například pion π+ jako u anti-d.
Částice složené z kvarků obecně nazýváme hadrony (řecky
'αδροσ - silný, neboť jsou citlivé
na silnou interakci), známe jich dnes stovky a
liší se obsahem kvarků a tím, jak se uvnitř kvarky "hemží".
Jak jsme zjistili, z čeho se proton skládá? To lze provést například v
experimentech, kdy ostřelujeme proton elektrony. Proton se choval jako
objekt složený z více částic, od kterých se elektron odrážel.
Vedle částic složených z kvarků jěště známe další, kam patří i známý elektron,
a souhrně je označujeme jako leptony (řecky
λεπτοσ znamená lehký). Jde o elektron a
jemu podobné částice mion a tauon (jakési těžší varianty elektronu) a
neutrina, velmi lehké částice bez náboje.
náboj
Leptony
0
νe
νμ
ντ
-1
elektron e
mion μ
tauon τ
Za elementární částice dnes považujeme právě kvarky a leptony, které se v
experimentech zatím jeví jako bez další vnitřní struktury.
Další elementární částice jsou ty, které zprostředkovávají interakce mezi
částicemi, jde o foton, bosony W, Z a gluony.
Pro další informace se podívejte do sekce Atomy, jádra, částice v naší
Odpovědně, případně si zde vyhledejte pojem "kvarky".
Dalším užitečným zdrojem je populární
text o standadním modelu mikrosvěta od J. Hořejšího.
Pěkná je též knížka Pan Tompkins stále v říši divů od George Gamowa,
jejíž nové vydání doplněné Russelem Stannardem se zabývé též částicovou fyzikou.
