Dotaz: Srdečně zdravím, měla bych na Vás dva dotazy.
1) Proč nevidíme hvězdy během dne?
2) Proč má ve vesmíru kosmonaut kolem sebe tmu?
Předem děkuji za odpověď.
Hezký den Zuzka. (Zuzka)
Odpověď: Hvězdy ve dne nevidíme proto, že jejich světlo je příliš slabé a během dne je přesvíceno slunečním zářením rozptýleným v atmosféře. Rozptyl slunečního záření je také důvodem, proč je obloha během dne světlá a dalo by se říct, že svítí. Že tomu tak skutečně je, se můžeme přesvědčit během zatmění Slunce - v okamžiku zatmění přestane být v místě zatmnění ozařována atmosféra, obloha výrazně potemní a jasnější hvězdy jsou viditelné.
Kosmonaut ve vesmíru je v situaci, kdy okolo něj není atmosféra, která by odrážela a rozptylovala sluneční světlo. Světlo se tak šíří pouze přímočaře od Slunce ke kosmonautovi a kosmonaut vidí jen sluneční kotouč a hvězdy obklopené tmou.
Dotaz: Rád bych věděl jestli může černá díra zpomalovat nebo jinak narušovat čas. (Martin Taichl)
Odpověď: Ano. Podle Einsteinovy obecené teorie relativity dochází vlivem nehomogenit v intenzitě gravitačního pole k tzv. gravitační dilataci času - v místech s vyšší intenzitou gravitačního pole pak plyne čas pomaleji. Černá díra je typicky velmi hmotné a kompaktní těleso, v jejím okolí by proto gravitační dilatace času měla nastávat.
Ke gravitační dilataci času dochází i na povrchu Země. Jelikož je zde však gravitační pole skoro homogenní (v přízemí je gravitační pole jen velmi nepatrně silnější než o pár pater výše), je relativní zpomelení času pouze 10-16 na jeden metr výškového rozdílu.
Dotaz: Dobrý den.Chtěl bych se zeptat jaká je teplota ve vakuu? Pokud je to absolutní
nula,tak co je to absolutní nula.Děkuji. (spider-x)
Odpověď: Představme si komoru se zcela vyčerpaným vzduchem. Ve vakuu uvnitř komory i po vyčerpání vzduchu mohou existovat (a také existují) elektromagnetické vlny. Tyto vlny dopadají na stěny nádoby a zahřívají je (předávají jim svou energii), zároveň však stěny nádoby tepelně září (i tepelné záření je ve své podstatě záření elektromagnetické, jeho intenzita pak odpovídá Stefan-Boltzmanově vyzařovacímu zákonu). Pokud je komora izolována od okolního světa, časem se dostane do stavu, kdy intenzita dopadajícího a vyzařovaného elektromagnetického záření se vyrovná. Dostali jsme se tedy do stavu, kdy stěny komory i vakuum jsou v termodynamické rovnováze a můžeme tedy říct, že mají stejnou teplotu. Vakuum má tedy teplotu odpovídající teplotě předmětů, s nimiž je v termodynamické rovnováze.
Teplota vakua ve vesmíru (neboli záření vesmírného pozadí) odpovídá teplotě necelých 3K, tedy přibližně -270°C.
Pozor! Nemá smysl určovat teplotu za situace, že zkoumané prostředí není v termodynamické rovnováze a jsou v něm nezanedbatelné toky energie. To je také důvod, proč se například teplota vzduchu měří vždy ve stínu ("na sluníčku" totiž nemůžeme zanedbat tok energie od Slunce).
Absolutní nula je nejnižší možná termodynamická teplota (0K) odpovídající přibližně -273,15°C.
