Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
627) Paralaktická montáž a hodinový stroj
05. 04. 2006
Dotaz: K čemu je dobrý hodinový stroj dalekohledu? (denča)
Odpověď: Následkem zemské rotace se poloha kosmických objektů na obloze mění. Slunce je ráno vidět na východě, k večeru se ale na něj musíme dívat na západ. Podobně je to s hvězdami, i ony vlivem zemské rotace putují po obloze. Chceme-li je tedy pozorovat, musíme se za nimi pomalu otáčet. Při pozorování pouhým okem to nijak nevadí, neboť pohyb hvězd po obloze je pomalý a drobné otáčení hlavy či pohyb oka si ani neuvědomíme. Díváme-li se ale pevně ukotveným dalekohledem, hvězdy nám brzy utečou z jeho zorného pole. Proto mívají hvězdářské dalekohledy tzv. paralaktickou (neboli též polární či rovníkovou) montáž a mohou být doplněny ještě tzv. hodinovým strojem.
Paralaktická montáž znamená, že dalekohled je uchycen tak, aby pevná osa byla nasměrována rovnoběžně se Zemskou osou (míří přibližně k Polárce) a okolo ní se přístroj dalekohledu mohl otáčet. Pohyb hvězd pak stačí sledovat v této jediné ose, přičemž kolem osy se dalekohled musí otočit za 24 hodin, aby kompenzoval rotaci Země.
Hodinový stroj je pak zařízení, které takové otočení dalekohledu kolem osy jednou za 24 hodin samo mechanicky zajistí.
Tato otázka byla součástí 2. kola astronomické olympiády (http://olympiada.astro.cz/). Odpověď proto zveřejňujeme až po uzávěrce soutěže. Tazatelce se tímto za opoždění omlouváme.
Dotaz: Které sondy na Mars dopravily rovery? (denča)
Odpověď: 4. prosince 1996 odstartovala povrchová sonda Mars Pathfinder, která si s sebou nesla rover Sojouner. Jeho úkolem bylo zkoumat složení kamenů v okolí sondy. Na povrchu Mrasu přistála 4. července 1997 a pracovala do 27. září 1997, kdy bylo přerušeno spojení.
V roce 2003 pak odstartovala mise Mars Exploration Rover se dvěma rovery - Opportunity a Spirit. Spirit přistál 4. ledna 2004 v kráteru Gusev a Opportunity o tři týdny později (25. ledna 2004) na pláni Meridiani. Oba rovery dosud slouží (duben 2006).
Tato otázka byla součástí 2. kola astronomické olympiády (http://olympiada.astro.cz/). Odpověď proto zveřejňujeme až po uzávěrce soutěže. Tazatelce se tímto za opoždění omlouváme.
Dotaz: V létě se hodně mluví o ultrafialovém záření jako o nebezpečném pro kůži,zrak
apod.Jak je na tom zážení infračervené? (Miloslav Karasek)
Odpověď: Infračervené záření vnímáme především jako teplo (tepelné sálání). Hlavní nebezpečí pro člověka vystaveného v nadměrné míře infračervenému záření tedy predstavuje riziko přehřátí organizmu. Mezi běžné příznaky patří především bolesti hlavy, nevolnost, mdloby, může skončit až ztrátou vědomí či dokonce smrtí. Náchylnější k postižení jsou především malé děti, kojenci, staří lidé, osoby s onemocněním srdce a oběhu a obézní jedinci (tuková vrstva je při vysoké okolní teplotě nežádoucí izolací zabraňující ztrátám tepla z organismu).
Dotaz: Chtěl bych se zeptat jaká je výsledná energie (rázová síla) působící na
dynamické lano v případě pádu horolezce(tuhé těleso) m = 80 kg v délce 4,6 m
volného pádu z nulové rychlosti, v případě že lano je délky 2,6 m(závaží je nad
bodem uchycení lana a lano vede přes karabinu radius 5 mm ), bohužel neznám
konstantu pružnosti lana k ??? Alespoň přibližně. (Tento test je normovaný test
lan, kdy je uváděna maximální přípustná rázová síla do 12kN a maximální
prodlužení lana je tolerováno do 40%.)A ještě poprosím o nějaký internetový
odkazjestli nějaký znáte. Děkuji (teoretik)
Odpověď: Výsledná maximální síla je u každého lana jiná, výrobce se ji zpravidla snaží udělat menší než povoluje norma, ale udělat lano příliš pružné by zase narazilo na velké prodloužení. Tj. konkrétní lano má konkrétní velikost rázové síly, určitě bude ale fluktuovat výrobek od výrobků a určitě bude také ovlivněna stárnutím.
Prakticky je ovšem rázová síla drasticky ovlivněna způsobem jištění a frekvencí
zakládání jistících prostředků - nejlépe je ve slušném oddíle absolvovat trening chytání pádu a vidět, co udělá s lanem a jističem například desetimetrový pád 80 kg železa.
Anžto se deklarujete jako teoretik, podívejte se u nějakého konkrétního lana na
statické prodloužení (to se rozumí při zatížení 80 kg u jednoduchého lana), z toho spočítáte snadno vaše k, pak uvažte bilanci energie při testovacím pádu a dojdete k nějaké pádové síle a prodloužení při ní. Pravděpodobně se bude lišit od udávané pádové síly a od udávaného prodloužení, neboť deformace bude stěží přesně lineární.
Dotaz: Dobrý den, můžu si dovolit jeden laický dotaz? Vrtá mi to hlavou. Když se ode
mně vzdaluje nějaký objekt rychlostí blížící se rychlosti světla, tak mu plyne
čas pomaleji. No ale když se tento objekt ode mně vzdaluje, tak se vzdaluji já
od něj toutéž rychlostí, tudíž mně by zase měl plynout čas pomaleji než jemu. To
se ale vylučuje, ne? Předem díky za odpověď a schovívavost :-) (Josef Maděra)
Odpověď: Nevylučuje se to a skutečně je tomu tak - oba navzájem se vzdalující pozorovatelé změří, že se tomu druhému zpomaluje čas (resp. opožďují se jeho hodinky). Z hlediska speciální teorie relativity nemá smysl hloubat, čí čas bude správnější, neboť oba jsou stejně správné. Tato skutečnost ani nevede k žádným sporům, jen na ni nejsme z běžného života zvyklí. Bereme-li tedy v úvahu relativistické efekty spojené s vysokými rychlostmi, mějme vždy na mysli, že nestačí udat, jak dlouho něco trvá či kdy to nastalo - vždy je potřeba také dodat, kdo (resp. z jaké soustavy) sledovaný děj měřil či pozoroval. Bez toho nemá žádná informace o čase jednoznačný smysl.
