Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
555) Měření nadmořské výšky
05. 09. 2006
Dotaz: Jakým způsobem a podle čeho se měří nadmořská výška? A jak mohou přístroje v
letadle měřit výšku když letí nad pokaždé jinak vysokým terénem? Děkuji. (irena)
Odpověď: Nadmořskou výšku lze měřit více způsoby. Nejpřímočařejší je geodetické měření, kdy vyjdeme od hladiny moře a postupně měříme vzálenosti jednotlivých stanovišť a vertikální úhly, pod kterými je z ostatních stanovišť vidíme. Jednodušší a méně přesné (spíše orientační) je pak barometrické měření využívající rozdílů atmosférických tlaků - se vzrůstající nadmořskou výškou klesá tlak. Zde však měření značně komplikuje počasí, díky němuž není ani na jednom a tomtéž místě tlak stále stejný. Další a asi nejpohodlnější možností je pak použítí systému GPS (případně jiné družicové navigace), kdy měřící přístroj přijme signál z několika družic na obloze a z těchto signálů a z informací dodaných družicemi o jejich aktuální poloze pak vypočte svoji polohu a nadmořskou výšku. Předpokládám, že letadla využívají barometrické měření a družicovou navigaci.
Dotaz: Co je to eliášův oheň se už tady ptalo, to chápu. Ale zajímalo by mě, zda se
může tento jev před bouřkou vyskytovat také na nekovových předmětěch. Třeba
stromech. Ty přece také přitahují blesky. Nebo je přítomnost eliášova ohně
opodstatněna ještě jinými hledisky? (Vojtěch Wertich)
Odpověď: Eliášův oheň (trsový nebo doutnavý výboj délky několika centimetrů na vrcholcích a hrotech předmětů vyčnívajících nad okolní povrch, nejčastěji nastává před bouřkou) se skutečně může vyskytovat i na nekovových předmětech - vrcholcích stromů, keřů a údajně i na lidech.
Dotaz: Proč, když nějaké těleso (např. letadlo) překročí rychlost zvuku, vnímáme tuto
skutečnost jako jednu ránu (bouchnutí)? Vznikají při překročení ryclosti zvuku
ještě jiné zajímavé jevy např. pozorovatelné pouhým okem třeba z jiného letadla
(např. je-li v prostředí vysoká vlhkost a pod.)? Děkuji (Jan Včelák)
Odpověď: Při překročení rychlosti zvuku dochází ke vzniku tzv. rázové vlny - tedy vlny, na jejímž čele se teplota tlak a hustota mění skokem. Za rázovou vlnou je oblast s výrazně výšším tlakem následovaná oblastí s tlakem nižším, než je průměrný tlak v okolním prostředí.
Zajímavé efekty v prostředí s vyšší vlhkostí skutečně vznikají, neboť vlivem změny tlaku zde může dojít ke kondenzaci vodních par, což je pozorovatelné pouhým okem. Můžete se o tom přesvědčit například na této videonahrávce:
Dotaz: Moje otázka je spíše ekologického charakteru a týká se budoucnosti energetiky a
získávání nerostného bohatství. Věřím, že současným zdrojům (nejenom) energie
dominují fosilní paliva jako dlouhodobý akumulátor sluneční energie. Místo
fosilních paliv by mohla být uspokojivým zdrojem energie termojaderná fúze -
nejsou ale náklady na postavení a údržbu tokamaku a výrobu deuteria, tritia a
množství vzácných kovů (např. kobalt) moc vysoké, tj. sice bude existovat čistý
zdroj energie, ale pro jeho chod bude muset být spotřebováváno velké množství
ropy? (Libor Tinka)
Odpověď: Problém energetického využití termojaderné fůze je zatím v tom, že termojadernou fůzi sice umíme zažehnout a alespoň krátkodobě udržovat, potřebujeme k tomu ale více energie, než kolik jí pak z takového zařízení dokážeme získat zpět. Energetická bilance je tedy zatím záporná. Přesto se vědeckým týmům postupně daří zlepšovat technologie a pomalu se blížíme k okamžiku, kdy bude využití termojaderné fůze jakožto zdroje energie možné a reálné. V současné době se velké naděje vkládají do projektu ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor) ve Francii.
Avšak i přes značný pokrok ve výzkumu nás zkušenosti z minulosti nabádají k určité skepsi - už 50 let se zdá, že v následujících 20 letech by mohlo být energetické využití termojaderné fůze zvládnuto, a stále tomu tak není.
Jakmile by se podařilo dostat termojadernou fůzi do kladné energetické bilance (o což se snažíme), mohli bychom využít takto získávané energie i k výrobě naprosté většiny vstupních surovin (deuteria, ...). Ropy by nebylo třeba.
Více se o projektu ITER a tokamacích obecně dozvíte na
Dotaz: Dobrý den, známý se chtěl "blýsknout", a tak mi dal k zodpovězení tuto
"hádanku". Natáhneme pružinu (takže se zvýší její polohová energie) a takto
nataženou pružinu dáme do kyseliny, která ji rozleptá. Otázka zní, kam se poděla
polohová energie natažené pružiny (nebo lépe, na co se změnila). Je možné, že na
teplo? Nejsem si jistý správností odpovědi, proto děkuji předem za odpověď vaši. (Marek Veselý)
Odpověď: Aby pružina zůstala natažená, musí ji něco v natažném stavu držet. Po ponoření do kyseliny se pak buď tento držák či část pružiny rozleptá dříve než zbytek a zbytek pružiny se smrští do nenataženého stavu, čímž zamíchá kyselinu - uvede ji do pohybu. Kinetická energie kyseliny se pak celkem rychle přemění na chaotický pohyb, vnímaný jako (velmi nepatrný, stěží měřitelný) vzrůst teploty.
Toto vysvětlení však není úplně přesné, a proto nám František Kříž poslal toto upřesnění:
V okamžiku kdy se pružina v kyselině přetrhne, její celkový průřez bude působením kyseliny již zmenšený. Bude tím zmenšená tuhost pružiny i její energie napružení. Takže stále zůstává otázka - co se stalo s energií, která představuje rozdíl mezi původní energií napružení a energií v okamžiku přetržení? Správná odpověď by měla znít zhruba ve smyslu: V napruženém materiálu jsou atomy vychýlené z rovnovážných poloh, takže k jejich uvolnění z vazeb stačí menší energie. Nejsem chemik ale odhadoval bych že pokud se při rozpouštění kovu (uvolňování atomů z původních vazeb a vytváření vazeb nových) uvolňuje energie - zvyšuje teplota, tak v případě napnuté pružiny bude konečná teplota o něco vyšší.
