Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
547) Proč proud vzduchu ochlazuje?
14. 09. 2006
Dotaz: Jakto, že proud vzduchu ochlazuje? (Dominik Safranek)
Odpověď: Pokud je teplejší těleso (tedy například člověk) obklopeno chladnějším vzduchem, který (téměř) neproudí, dojde k ohřátí vrstvičky vzduchu při povrchu tělesa a ta jej (trochu) izoluje od okolního chladného vzduchu. Pokud vzduch v okolí tělesa proudí, nemůže k vytvoření ohřáté vrstvičky dojít.
Opačný efekt (způsobený stejným jevem) nastane, když půjdete do sauny. Nebudete-li se moc pohybovat, ochladíte si vzduch ve svém těsném okolí a v sauně snáze vydržite, než když buete vzduch vířit svými pohyby. Zkuste si to!
Nutno ještě poznamenat, že člověk, který se potí, může být ochlazován i vzduchem, který je o něco teplejší, než je jeho tělesná teplota. V proudícím vzduchu se totiž snáze odpařuje pot (tedy v podstatě voda), přičemž (při přeměně vody na páru) dochází k odjímání tepla z okolí, a tedy ochlazování člověka.
Dotaz: Dobrý den. Kdysi jsem viděl pokus, kdy dvě bubliny byly spojeny brčkem. Jedna
bublina byla větší a jedna menší. Došlo k tomu, že méně nafouklá bublina ještě
více nafoukla tu původně více nafouknutou. Tehdy jsem pokus vůbec nepochopil.
Dnes se domnívám, že to mohlo způsobit větší povrchové napětí měnší bubliny. Je
tomu tak? Dále by mě zajímalo, zda tento jev bude fungovat i pokud bubliny
zaměním za gumové balonky. Předem děkuji. (Petr Suber)
Odpověď: Ano, za to, že se menší bublina brčkem přefoukne do té větší, je skutečně následek povrchového napětí. Menší bublina má více zakřivený povrch (je více zakulacená či chcete-li méně plochá) a proto je v ní větší kapilírní tlak. Při spojení bublin brčkem se tedy přirozeně bude vzduch přesouvat z místa s větším tlakem tlakem (menší bublina) do místa s menším tlakem (větší bublina), dokud se menší bublina zcela nevyfoukne.
S gumovými balónky dopadne pokus podobně, nepůjde však o povrchové napětí kapaliny ale o napětí vzniklé deformací (napínáním) gumy.
Dotaz: Pracuji v obchodě s hodinkami a stále nevím, jak je to s tlakem pod vodou. Uvádí
se, že hodinky např. označené 50M = 5atm. Mně se to jeví jako podezřelé, protože
podle dalšího vysvětlení tyto hodinky můžete jen ponořit do vody (povrchové
plavání), ale není možné s nimi skočit do vody nebo se potápět. Jsem absolutní
laik, ale byla bych moc ráda, kdyby mi to někdo jednoduše osvětlil. Jaký je tedy
tlak pod vodou a jak to srovnat s označením pro hodinky. Předem děkuji. Nada (nada)
Odpověď: Ve vodě je potřeba počítat s hydrostatickým tlakem, který je součinem hloubky pod hladinou h, hustoty vody ρ a tíhového zrychlení g
hydrostatický tlak=h·ρ·g
Výpočtem se tedy můžeme přesvědčit, že na každých 10m ponoření ve vodě se skutečně tlak zvýší přibližně o hodnotu atmosférického tlaku (standardní atmosférický tlak při povrchu Země je okolo 105Pa). I já bych tedy předpokládal, že s hodinkami označenými 5atm je možné se bezproblému potápět i nekolik desítek metrů. Dotaz proč tomu tak není a proč jsou přesto hodinky takto označeny tedy bude rozumné směřovat na konkrétního výrobce hodinek.
