Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
538) Magnetický pól Země
19. 09. 2006
Dotaz: Jaka je vzdalenost zemskeho a magnetickeho polu
zeme? (Nela)
Odpověď: Vzdálenost zeměpisného pólu a magnetického pólu Země se neustále mění. Podívejme se pro zjednodušení třeba na jižní magnetický pól. Ten se v těchto letech nachází kdesi v Severním ledovém oceánu severně od Kanady a sune se průměrnou rychlostí asi 40 metrů za den (což za 100 let znamena posun o 1500 km!!) směrem na severoseverovýchod. Ovšem kromě tohoto relativně pomalého posuvného pohybu opisuje ještě magnetický pól denně (jde totiž zejména o interakci zemského magnetického pole se slunečním větrem) nepravidelnou elipsu s hlavní poloosou přes 80 km . Jenom za dobu přečtení tohoto odstavce se tedy magnetický pól posunul po oné elipse zhruba o 50 metrů.
Upozornění: v minulosti jsme zde chybně uvedli, že na severní polokouli se nachází severní magnetický pól. To v současnosti (tisíce let) není pravda. Na poblíž severního zeměpisného pólu je skutečně nachází jižní magnetický pól a severní magnetický pól je na jižní polokouli.
Dotaz: Je možné teoreticky dokázet, že Ludolfovo číslo je nekonečné. Jinak řečeno, dá
se matematicky dokázat,že žádný algoritmus nevypočítá Ludolfovo čílo přesně.
Děkuji za odpověď, Jan Steinbauer (Honza)
Odpověď: Ano, je to možné dokázat. Podařilo se to již německému matematikovi Johannu Heinrichu Lambertovi (1728-1777). Roku 1768 Lambert dokázal, že pokud x je nenulové racionální číslo, pak tan(x) je nutně iracionální číslo. A jelikož platí tan(π/4) = 1 (a 1 je racionální číslo), nemůže být podle výše uvedeného tvrzení π/4 racionální, a tedy π/4 a tím i π jsou čísla iracionální.
Roku 1882 pak německý matematik Ferdinand Lindeman (1852-1939) dokázal, že π je dokonce transcendentní.
Odpověď: Ano, Slunce má výrazné magnetické pole, které ovlivňuje celou Sluneční soustavu. Přímou souvislost s magnetickým polem mají také sluneční skvrny, proturbulence a erupce.
Dotaz: Do náboby A s kyselinou dám nataženou pružinu, nechám jí
„trochu rozpustit“ a vyndám ji. Pružina nepraskla a po koupeli ji
nemusím natahovat takovou silou jako před koupelí. Pak do jiné nádoby B se stejnou
kyselinou dám stejnou nenataženou pružinu a zas jí za stejnou chvíli vyndám.
Změřím teoreticky v A vyšší teplotu než v B? (Petr)
Odpověď: Domnívám se, že ano - teplota v první nádobě by za jinak přesně shodných podmínek měla být nepatrně vyšší než teplota v nádobě druhé. Atomy v natažené pružině jsou k sobě přitahovány trochu jinou silou než u pružiny nenatažené, což se projeví v energetické bilanci reakce kyseliny s pružinou.
Dotaz: Jak naše tělo produkuje teplo? (Michal Musil)
Odpověď: Produkci tepla lze povětšinou považovat za vedlejší efekt různých procesů v organizmu. Je-li člověk v klidu, jsou nejvýznamějším zdrojem tepla chemické reakce probíhající v játrech a činnost srdce (dohromady okolo 75W, záleží na mnoha faktorech). Pokud se člověk pohybuje, přispívá k produkci tepla také velmi výrazně svalová činnost, neboť účinnost svalové práce je jen okolo 20%, 80% spotřebované energie se mění na teplo.
