FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

530) Galaxie a galaxie02. 10. 2006

Dotaz: Jak se nazývá galaxie, ve které je naše Země? (J. Neuschwaiz)

Odpověď: Galaxie, v níž se nachází naše Slunce a tedy i Země, se nazývá Galaxie (s velkým G), zatímco galaxie (s malým g) je obecný název pro soubor několika milionů až miliard gravitačně vázaných hvězd, mezihvězdného plynu a prachu. Naše Galaxie se někdy též nazývá Mléčná dráha.

(Jakub Jermář)   >>>  

531) Planety a hvězdy02. 10. 2006

Dotaz: Jaký je rozdíl mezi hvězdou a planetou? (J. Neuschwaiz)

Odpověď: Hvězda je gravitačně stabilní plazmový kulovitý objekt zářící vlastním světlem. Gravitační síla je kompenzována tlakem látky a tlakem záření.

Planeta je těleso přibližně kulového tvaru, které obíhá kolem Slunce (hvězdy) po dlouhodobě stabilní eliptické dráze a které má dostatečnou hmotnost na to, aby vyčistilo okolí své dráhy. Tuto definici splňují planety, jak je známe ze základní školy, kromě Pluta. Pluto se od roku 2006 řadí mezi tzv. trpasličí planety.

Rozdílů mezi planetami a hvězdami je mnoho. Především hvězdy jsou mnohonásobně hmotnější než planety (např. Slunce je zhruba 300 000x hmotnější než Země). Kvůli obrovské hmotnosti (a s tím souvisejícím vysokým tlakem a vysokou teplotou uvnitř hvězd) probíhají ve hvězdách pochody vedoucí k uvolňování energie a hvězdy ji vyzařují do okolí, svítí. Naproti tomu planety vidíme zejména díky světlu, které odráží.

Dalším rozdílem je také chování hvězd a planet na obloze při jejich pozorování. Zatímco hvězdy (kromě Slunce) jsou od nás velice daleko a proto se jejich poloha (obraz) na noční obloze vůči ostatním hvězdám téměř nehýbe, planety svou polohu vůči ostatním hvězdám na noční obloze mění (jsou k nám totiž blíže, a tak je jejich pohyb patrný) - jako by po obloze putovaly. Nepřekvapí nás tedy, že slovo planeta pochází z řeckého πλανήτης (planétés), což znamená "poutníci".

(Jakub Jermář)   >>>  

532) Příliv a odliv02. 10. 2006

Dotaz: Kolik přílivů se vystřídá na stejném místě mořského pobřeží během jednoho dne? (Sylva)

Odpověď: Doba mezi dvěma přílivy (a tedy i mezi dvěma odlivy) je přibližně 12 hodin a 25 minut. Za jeden den se tedy uskuteční (necelé) dva přílivy a dva odlivy.

(Jakub Jermář)   >>>  

533) Složení topné spirály25. 09. 2006

Dotaz: Z jakého materiálu je spirála v zapalovači v automobilu a ve varné konvici? (Petr)

Odpověď: Podle vyjádření společnosti Škoda Auto, a.s. je topná spirála v zapalovači cigaret ze slitiny o tomto složení: 60% ocel, 14% chrom, 4% hliník, mangan, křemík.

Přesné složení topné spirály v rychlovarné konvici se mi nepodařilo zjistit, dá se ale předpokládat, že bude podobné.

(Jakub Jermář)   >>>  

534) Vesmírné sondy pojmenované dle fyziků25. 09. 2006

Dotaz: Dobrý den chtěl bych vás poprosit jestli byste mi mohli napsat sondy pojmennované podle slavných fyziků? (Martin)

Odpověď: Vesmírné sondy pojmenované po slavných fyzicích jsou:

Galileo

Americká planetární sonda, určená k průzkumu planety Jupiter a jeho měsíců. Sonda je pojmenována podle renezančního italského vědce a technika Galilea Galileiho (1564-1642), který jako první pozoroval čtyři největší měsíce Jupiteru.
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Galileo_%28sonda%29

    Cassini

    Americká planetární sonda, určená k průzkumu planety Saturn, jejích prstenců a měsíců. Je pojmenována na počest italsko-francouzského astronoma Giovanna Domenica Cassiniho (1625–1712), který se nebývalou měrou zasloužil pro výzkum Saturnu a objevil čtyři jeho měsíce.
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Cassini_%28sonda%29

    Huygens

    Západoevropská planetární sonda určená k průzkumu atmosféry a povrchu největšího Saturnova měsíce Titanu. Pojmenována na počest nizozemského astronoma, fyzika a matematika Christiaana Huygense (1629 – 1695), který v roce 1659 popsal skutečný tvar Saturnových prstenců.
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Huygens_%28sonda%29


    A zmiňme ještě vesmírné dalekohledy (umístěné na oběžné dráze):

    Hubbleův vesmírný dalekohled

    (Hubble Space Telescope) je pojmenovaný po americkém astronomovi Edwinu Powellu Hubbleovi (1889-1953), který zjistil přímou úměrnost mezi rychlostí, s jakou se galaxie vzdalují, a jejich vzdáleností (tzv. Hubbleův zákon).
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Hubble%C5%AFv_vesm%C3%ADrn%C3%BD_dalekohled

    Chandra

    Observatoř (dalekohled) na oběžné dráze Země pracující s rentgenovou částí spektra. Observatoř je pojmenovaná po indickém astrofyzikovi Subrahmanyanovi Chandrasekharovi (1910-1995).
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Rentgenov%C3%A1_observato%C5%99_Chandra


  • (Jakub Jermář)   >>>