Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
519) Velikost Měsíce nad obzorem
11. 10. 2006
Dotaz: Proč je Měsíc když vychází nad obzorem opticky větší než když je pak vysoko na
obloze? (Jirka)
Odpověď: To, že se nám Měsíc nízko nad obzorem zdá větší, než je-li na obloze výše, není optický jev, ale klam způsobený naším vnímáním - pokud Měsíc jednou vyfotíte při jeho východu a podruhé, když bude na obloze o trochu výše, porovnáním obou fotografií zjistíte, že jeho velikost je prakticky totožná. Přesným měřením pak dokonce zjistíte, že obraz Měsíce těsně nad obzorem je ve vertikálním směru deformován (zploštěn) vlivem ohybu paprsků v atmosféře a plocha jeho obrazu je tedy o něco menší.
Jak tedy iluze zvětšení vycházejícího (ale rovněž i zapadajícího) Měsíce vzniká? Projevuje se zde několik efektů. Především člověk je zvyklý odhadovat velikosti předmětů na základě srovnávání jejich obrazu s blízkými obrazy objektů známých (či snadno odhadnutelných) velikostí - když je Měsíc těsně nad obzorem, člověk (jeho mozková centra zodpovědná za vidění) jej automaticky porovnává s předměty na obzoru a na základě toho si domýšlí jeho velikost, což působí pocit, že obraz Měsíce vnímáme větší, než skutečně je. Je-li Měsíc vysoko na obloze, k tomuto jevu prakticky nedochází. K tomu se navíc přidává ještě druhý efekt, a sice že člověk nevnímá nebeskou sféru jako ideální polokouli, alebrž vnímá ji poněkud zploštěle (a tím pádem deformovaně).
Dotaz: Jaké výsledky předkládá mise sondy gravity probe? děkuji (Kamil.Lehocky)
Odpověď: Zatím se uskutečnily 2 projekty Gravity Probe:
Projekt Gravity Probe A byl uskutečněn 18. 6. 1976. Nosná raketa Scout D-1 tehdy vynesla na suborbitální dráhu do výšky 10 230 km velmi přesné hodiny a ty tak v průběhu měřily čas v místech s různou gravitační intenzitou. Dle předpovědí obecné teorie relativity se očekávalo zrychlení chodu hodin na palubě experimentální družice o hodnotu 7×10-10, což bylo měřením potvrzeno (s přesností na 0,007 %).
Cílem druhého projektu - Gravity Probe B - je měření a ověřování obecně relativistických efektů spojených s pohybem v časoprostoru deformovaném naší Zemí a s tzv. Lensovým-Thirringovým jevem (strháváním lokálního souřadnicového systému v okolí rotující hmoty). Sonda Gravity Probe B byla vyslána na oběžnou dráhu 20. 5. 2004 a projekt dosud není ukončen, v současné době (říjen 2007) se nachází ve třetí fázi analýzy získaných dat, přičemž se předpokládá, že výsledky budou zveřejněny v první polovině roku 2007.
Dotaz: Dobrý den přeji, můžete mi vysvětlit proč má základní jednotka hmotnosti název
kilogram, vždyť tam je již předpona kilo!? děkuji (Jan Spička)
Odpověď: Důvody pro kilogram jsou historické - při vytváření mezinárodní měrné soustavy (SI = Système International d'Unités) se vycházelo ze starší měrné soustavy CGS (centimetr-gram-sekunda). Jelikož je však gram pro mnohé aplikace příliš malý, byl jako zakladní jedenotka hmotnosti zvolen kilogram (tedy 1000 gramů), název "kilogram" se přitom zachoval.
Dotaz: Je rozdíl mezi echolotem a sonarem? (Lenka Slabá)
Odpověď: Sonar (SOund Navigation And Ranging = zvuková navigace a zaměřování) je zařízení vysílající krátké zvukové signály a naslouchá, odkud se ozve ozvěna. Z časové prodlevy mezi vysíláním a ozvěnou pak lze dopočitat vzdálenost objektu, od nějž se zvuková vlna odrazila.
Echolot (ozvěnový hloubkoměr) je zařízení ke sledování hloubky pod plavidlem (případně rozmístění ryb, planktonu a zákalu). Může vysílat a analyzovat ozvěnu zvukových signálů (pak je to vlastně varianta sonaru), některé echoloty ale pracují s elektromagnetickými signály (a jde tedy o typ radaru).
Dotaz: Lze nebo nelze ve fyzikální terminologii používat jednotku 1 vteřina místo 1
sekundy? Stejně tak jako jednotku rychlosti metr za vteřinu místo metr za
sekundu? (Ivana Vargová)
Odpověď: Ve fyzikální terminologii by se měl pro jednotku času používat výhradně pojem sekunda, vteřina je zde totiž chápána jako úhlová vteřina (1/3600 úhlového stupně).
Slovo sekunda má původ v latinském secunda minuta hora (druhé zmenšení hodiny), slovo vteřina pak má podobný původ, ale místo latiny vychází z ruštiny (konkrétně ze slova второй = druhý).
