Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
517) Časoprostor nebo prostoročas?
16. 10. 2006
Dotaz: Který pojem je správnější - časoprostor nebo prostoročas? (Tomáš Macejka)
Odpověď: Ačkoli oba pojmy znamenají prakticky totéž, ve vědeckých publikacích se upřednostňuje pojem prostoročas (lépe odpovídající anglickému space-time resp. spacetime).
518) Celsiova, Fahrenheitova a Réaumurova stupnice
11. 10. 2006
Dotaz: Dobrý den! Už mnohokrát jsem měřil teplotu nějaké látky v Celsiově stupnici. A
slyšel jsem, že určení stupnice vzniklo tak, že se ve chvíli, kdy voda začala
mrznout, vyryl bod 0 °C na teploměr a ve chvíli, kdy se začala voda odpařovat,
označil se bod jako 100 °C. Ale slyšel jsem i o tom, že se dá měřit pomocí
stupně Fahrenheita či Réaumura. Jak vznikla stupnice na teploměru pro tyto
fyzikální veličiny a jaké jsou jejich přepočty na stupnici pana Celsia? Mockrát
děkuji za odpověď a přeji Vám hezký den! (Tomáš Urbánek)
Odpověď: Cesliovu teplotní stupnici vytvořil v roce 1742 švédský astronom Anders Celsius, přičemž stanovil hodnoty 0 °C pro teplotu varu vody a 100 °C pro teplotu tání vody - tedy obráceně, než jsme zvyklí dnes. Do dnešní podoby stupnici upravil až o něco pozdeji švédský přírodovědec Carl Linné, když stupnici otočil (a tedy stanovil bod tání na 0 °C a bod varu na 100 °C).
Fahrenheitova teplotní stupnice je pojmenována po německém fyzikovi Gabrielu Fahrenheitovi, který roku 1724 stanovil teplotu 0 °F jako nejnižší teplotu, jíž se mu podařilo dosáhnout smícháním soli, vody a ledu a teplotu 96 °F jako teplota lidského těla. Později byly z praktických důvodů (přesněji a objektivněji je lze měřit) zvoleny referenční body 32 °F jako teplota mraznutí vody a 212 °F jako teplota varu vody. Dnes se Fahrenheitova teplotní stupnice používá například v USA. Je-li F teplota ve stupních Fahrenheita a C teplota ve stupních Celsia, potom platí převodní vztahy:
F = (9/5 * C) + 32
C = (F - 32) * 5/9
Réaumurova teplotní stupnice je pojmenovaná po francouzském přírodovědci René Réamurovi, který ji zavedl roku 1730. Svého času byla velmi rozšířená, dnes se již prakticky nepoužívá. Stupnice je definována opět pomocí bodu mrznutí vody (0 °R) a bodu varu vody (80 °R). Je-li R teplota ve stupních Réamura a C teplota ve stupních Celsia, pak platí:
R = 4/5 * C
C = R * 5/4
Poznámka: Všechny referenční teploty jsou udávány při normálním atmosférickém tlaku.
Dotaz: Proč je Měsíc když vychází nad obzorem opticky větší než když je pak vysoko na
obloze? (Jirka)
Odpověď: To, že se nám Měsíc nízko nad obzorem zdá větší, než je-li na obloze výše, není optický jev, ale klam způsobený naším vnímáním - pokud Měsíc jednou vyfotíte při jeho východu a podruhé, když bude na obloze o trochu výše, porovnáním obou fotografií zjistíte, že jeho velikost je prakticky totožná. Přesným měřením pak dokonce zjistíte, že obraz Měsíce těsně nad obzorem je ve vertikálním směru deformován (zploštěn) vlivem ohybu paprsků v atmosféře a plocha jeho obrazu je tedy o něco menší.
Jak tedy iluze zvětšení vycházejícího (ale rovněž i zapadajícího) Měsíce vzniká? Projevuje se zde několik efektů. Především člověk je zvyklý odhadovat velikosti předmětů na základě srovnávání jejich obrazu s blízkými obrazy objektů známých (či snadno odhadnutelných) velikostí - když je Měsíc těsně nad obzorem, člověk (jeho mozková centra zodpovědná za vidění) jej automaticky porovnává s předměty na obzoru a na základě toho si domýšlí jeho velikost, což působí pocit, že obraz Měsíce vnímáme větší, než skutečně je. Je-li Měsíc vysoko na obloze, k tomuto jevu prakticky nedochází. K tomu se navíc přidává ještě druhý efekt, a sice že člověk nevnímá nebeskou sféru jako ideální polokouli, alebrž vnímá ji poněkud zploštěle (a tím pádem deformovaně).
Dotaz: Jaké výsledky předkládá mise sondy gravity probe? děkuji (Kamil.Lehocky)
Odpověď: Zatím se uskutečnily 2 projekty Gravity Probe:
Projekt Gravity Probe A byl uskutečněn 18. 6. 1976. Nosná raketa Scout D-1 tehdy vynesla na suborbitální dráhu do výšky 10 230 km velmi přesné hodiny a ty tak v průběhu měřily čas v místech s různou gravitační intenzitou. Dle předpovědí obecné teorie relativity se očekávalo zrychlení chodu hodin na palubě experimentální družice o hodnotu 7×10-10, což bylo měřením potvrzeno (s přesností na 0,007 %).
Cílem druhého projektu - Gravity Probe B - je měření a ověřování obecně relativistických efektů spojených s pohybem v časoprostoru deformovaném naší Zemí a s tzv. Lensovým-Thirringovým jevem (strháváním lokálního souřadnicového systému v okolí rotující hmoty). Sonda Gravity Probe B byla vyslána na oběžnou dráhu 20. 5. 2004 a projekt dosud není ukončen, v současné době (říjen 2007) se nachází ve třetí fázi analýzy získaných dat, přičemž se předpokládá, že výsledky budou zveřejněny v první polovině roku 2007.
Dotaz: Dobrý den přeji, můžete mi vysvětlit proč má základní jednotka hmotnosti název
kilogram, vždyť tam je již předpona kilo!? děkuji (Jan Spička)
Odpověď: Důvody pro kilogram jsou historické - při vytváření mezinárodní měrné soustavy (SI = Système International d'Unités) se vycházelo ze starší měrné soustavy CGS (centimetr-gram-sekunda). Jelikož je však gram pro mnohé aplikace příliš malý, byl jako zakladní jedenotka hmotnosti zvolen kilogram (tedy 1000 gramů), název "kilogram" se přitom zachoval.
