Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
515) Tlak v pneumatice
16. 10. 2006
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, zda se změní tlak v pneumatice po její montáži na
automobil a spuštění heveru. V pneuservisu mi tvrdili že ne, mě se to nezdá.
Předem děkuji. (Petr Suber)
Odpověď: Plyn v pneumatice můžeme (alespoň přibližně) považovat za ideální plyn, pro který platí stavová rovnice ideálního plynu: p·V = n·R·T. Jestliže tedy nedojde ke změně teploty či množství plynu uvnitř pneumatiky, musí být tlak nepřímo úměrný vnitřnímu objemu pneumatiky. Lze předpokládat, že při spuštění automobilu z heveru dojde k deformaci pneumatik (a tím i ke snížení jejich objemu), takže tlak v pneumatikách skutečně vzroste. Jsou-li ale pneumatiky dostatečně natlakovány, bude deformace pneumatik malá, a spolu s tím tedy bude relativně malé i zvýšení tlaku uvnitř pneumatik.
Dotaz: Koupil jsem si na kontrolu pneumatik přístroj,který ukazuje jen v barech.Jde mi
o to,jak tyto jednotky budu převádět na atmosféru.Např. klasické 2 atmosféry
jsou kolik barů?Děkuji. (mike)
Odpověď: Jeden bar odpovídá 100 000 Pa, jedna atmosféra (atm) je definována jako 101 325 Pa. Známe-li tedy hodnotu tlaku v barech a chceme spočitat, kolik to je atmosfér, vydělíme počet barů číslem 1,01325. Chceme-li naopak přepočítat atmosféry na bary, pak číslem 1,01325 násobíme.
Dotaz: Který pojem je správnější - časoprostor nebo prostoročas? (Tomáš Macejka)
Odpověď: Ačkoli oba pojmy znamenají prakticky totéž, ve vědeckých publikacích se upřednostňuje pojem prostoročas (lépe odpovídající anglickému space-time resp. spacetime).
518) Celsiova, Fahrenheitova a Réaumurova stupnice
11. 10. 2006
Dotaz: Dobrý den! Už mnohokrát jsem měřil teplotu nějaké látky v Celsiově stupnici. A
slyšel jsem, že určení stupnice vzniklo tak, že se ve chvíli, kdy voda začala
mrznout, vyryl bod 0 °C na teploměr a ve chvíli, kdy se začala voda odpařovat,
označil se bod jako 100 °C. Ale slyšel jsem i o tom, že se dá měřit pomocí
stupně Fahrenheita či Réaumura. Jak vznikla stupnice na teploměru pro tyto
fyzikální veličiny a jaké jsou jejich přepočty na stupnici pana Celsia? Mockrát
děkuji za odpověď a přeji Vám hezký den! (Tomáš Urbánek)
Odpověď: Cesliovu teplotní stupnici vytvořil v roce 1742 švédský astronom Anders Celsius, přičemž stanovil hodnoty 0 °C pro teplotu varu vody a 100 °C pro teplotu tání vody - tedy obráceně, než jsme zvyklí dnes. Do dnešní podoby stupnici upravil až o něco pozdeji švédský přírodovědec Carl Linné, když stupnici otočil (a tedy stanovil bod tání na 0 °C a bod varu na 100 °C).
Fahrenheitova teplotní stupnice je pojmenována po německém fyzikovi Gabrielu Fahrenheitovi, který roku 1724 stanovil teplotu 0 °F jako nejnižší teplotu, jíž se mu podařilo dosáhnout smícháním soli, vody a ledu a teplotu 96 °F jako teplota lidského těla. Později byly z praktických důvodů (přesněji a objektivněji je lze měřit) zvoleny referenční body 32 °F jako teplota mraznutí vody a 212 °F jako teplota varu vody. Dnes se Fahrenheitova teplotní stupnice používá například v USA. Je-li F teplota ve stupních Fahrenheita a C teplota ve stupních Celsia, potom platí převodní vztahy:
F = (9/5 * C) + 32
C = (F - 32) * 5/9
Réaumurova teplotní stupnice je pojmenovaná po francouzském přírodovědci René Réamurovi, který ji zavedl roku 1730. Svého času byla velmi rozšířená, dnes se již prakticky nepoužívá. Stupnice je definována opět pomocí bodu mrznutí vody (0 °R) a bodu varu vody (80 °R). Je-li R teplota ve stupních Réamura a C teplota ve stupních Celsia, pak platí:
R = 4/5 * C
C = R * 5/4
Poznámka: Všechny referenční teploty jsou udávány při normálním atmosférickém tlaku.
Dotaz: Proč je Měsíc když vychází nad obzorem opticky větší než když je pak vysoko na
obloze? (Jirka)
Odpověď: To, že se nám Měsíc nízko nad obzorem zdá větší, než je-li na obloze výše, není optický jev, ale klam způsobený naším vnímáním - pokud Měsíc jednou vyfotíte při jeho východu a podruhé, když bude na obloze o trochu výše, porovnáním obou fotografií zjistíte, že jeho velikost je prakticky totožná. Přesným měřením pak dokonce zjistíte, že obraz Měsíce těsně nad obzorem je ve vertikálním směru deformován (zploštěn) vlivem ohybu paprsků v atmosféře a plocha jeho obrazu je tedy o něco menší.
Jak tedy iluze zvětšení vycházejícího (ale rovněž i zapadajícího) Měsíce vzniká? Projevuje se zde několik efektů. Především člověk je zvyklý odhadovat velikosti předmětů na základě srovnávání jejich obrazu s blízkými obrazy objektů známých (či snadno odhadnutelných) velikostí - když je Měsíc těsně nad obzorem, člověk (jeho mozková centra zodpovědná za vidění) jej automaticky porovnává s předměty na obzoru a na základě toho si domýšlí jeho velikost, což působí pocit, že obraz Měsíce vnímáme větší, než skutečně je. Je-li Měsíc vysoko na obloze, k tomuto jevu prakticky nedochází. K tomu se navíc přidává ještě druhý efekt, a sice že člověk nevnímá nebeskou sféru jako ideální polokouli, alebrž vnímá ji poněkud zploštěle (a tím pádem deformovaně).
