Odpověď: Vynálezce brýlí není znám, předpokládá se, že k objevu došlo ve 13. století v Benátkách či ve Florencii. První zmínka je pak z roku 1267, kdy Roger Bacon publikoval své dílo Opus majus, v němž zmiňuje moznost použití kulatých sklíček pro snažší čtení malých písmenek.
Název "brýle" je pravděpodobně odvozen od berylu, z kterého byla broušena brýlová skla.
Odpověď: První dalekohled byl sestaven roku 1608 a dal si jej patentovat holandský optik Hans Lippershey. Již o rok později zdokonalil dalekohled italský vědec Galileo Galilei a s jeho pomocí pak o další rok později, tedy roku 1610, objevil čtyři největší Jupiterovy měsíce - Io, Europu, Ganymeda a Callisto. Rovněž pozoroval skvrny na Slunci, při pozorování Slunce si však nechránil zrak, následkem čehož později oslepl. Jako Galileův dalekohled dnes označujeme typ dalekohledu, který sestává z jedné spojky a jedné rozptylky. Používá se například jako divadelní kukátko.
Johannes Kepler použil pro svá astronomická pozorování jako první dalekohled tvořený dvěma spojkami. Takovýto typ dalekohledu se proto dnes nazývá Keplerův či hvězdářský. Dává převrácený obraz (což ale při pozorování hvězd příliš nevadí).
Používají se i další typy dalekohledů (Newtonův, Cassegrainův, ...), které místo jedné či obou čoček používají dutá nebo vypuklá zrcadla. Použitím zrcadla se eliminuje tzv. chromatická (barevná) vada čočky - jev, kdy při průchodu světla čočkou dochází k jeho barevnému rozkladu (obdoba vzniku duhy na vodních kapkách).
Odpověď: V roce 1928 zjistil skotský lékař Alexander Fleming, že plíseň Penicilinum notatum, která se mu náhodou dostala otevřeným oknem v jeho laboratoři do Petriho misky s bakteriemi, vytváří látky zabíjící některé kmeny bakterií. Tato látka - penicilin - se pak roku 1941 se začala masově vyrábět a používat v lékařství, načemž mají zásluhu zejména německý biochemik Ernsten Chain a australský patolog Howard Florey. Všichni tři obdrželi roku 1945 za své objevy Nobelovu cenu.
Odpověď: Přestože se vynález telefonu obvykle přisuzuje americkému vynálezci Alexanderu Grahamu Bellovi, který sestavil telefon roku 1876 v Bostonu, telefon vynalezl italský vynálezce Antonio Meucci již roku 1849. Jeho prvenství bylo dokonce v roce 2002 oficiálně potvrzeno kongresem Spojených států (Rezoluce 269).
Pokud však budeme za telefon považovat jakékoli zařízení pro přenos hlasu na větší vzdálenost, musíme vzít v úvahu i tzv. trubkový (nebo také potrubní) telefon. První známý popis je z roku 968, podle něhož čínský vynálezce Kung-Foo-Whing využil roury k hovoru na dálku. Trubkové telefony byly velice rozšířené v lodní dopravě, kde umožnily relativně spolehlivé zvukové spojení oddělených částí lodi.
