FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

504) Měsíční moře25. 10. 2006

Dotaz: Co jsou to měsíční moře? (já)

Odpověď: V dávné historii dopadaly na Měsíc malé planetky, které vytvořily na měsíčním povrchu rozsáhlé kotliny a krátery. v době vulkanické činnosti pak byly tyto kotliny a krátery zality lávou a láva (složená z minerálů bohatých na železo a hořčík) zde zatuhla vznikly tak tmavé planiny, kterým dnes říkáme moře.

Starořecký učenec Plutarchos (přibližně 50 - 120 n.l.) se domníval, že tmavější oblasti na Měsíci jsou obrovské vodní hladiny, tento názor pak přetrvával mnoho staletí. Dnes již víme, že na měsíci žádné vodní plochy nejsou, nejen proto, že zde kousmonauti žádná moře nepotkali, ale také třeba proto, že vodní hladina na měsíci by při vhodné vzájemné poloze Země, Měsíce a Slunce musela vrhat "prasátko" k nám na Zemi. A to nepozorujeme.

Měsíční moře - tedy jejich poetické názvy, jak je pojmenoval italský astronom Giovanni Riccioli (1598-1671), nám dnes slouží ke snadnější orientaci na mapě Měsíce. Mezi nejvýznamnější patří tato:
  • Moře nepokojů (Mare Crisium)
  • Moře hojnosti (Mare Fecunditatis)
  • Moře Nektaru (Mare Nectaris)
  • Moře klidu (Mare Tranquillitatis)
  • Moře jasu (Mare Serenitatis)
  • Moře dešťů (Mare Imbrium)
  • Moře par (Mare Vaporum)
  • Moře oblaků (Mare Nubium
  • Moře vláhy (Mare Humorum)
  • Moře chladu (Mare Frigoris)
  • Oceán bouří (Oceanus Procellarum)
Více se dočtete na
(Jakub Jermář)   >>>  

505) Další perpetuum mobile?25. 10. 2006

Dotaz: Dobrý den,
právě jsem četl jistý článek o možném perpetum mobile a jsem z toho dost zmateny cituji" Je to zařízení s čtyřmi magnety, umístěnými na kruhu přesně tak, aby mezi jejich magnetickými poli vzniklo co největší napětí. Naproti čtyřem magnetům je umístěn ještě jeden magnet. Motor roztočí kolo, na němž jsouumístěny magnety a počítač měří 28 000krát za sekundu výkon zařízení. Magnety se svými magnetickými poli navzájem ovlivňují. Když to všechno skončí, počítač oznamuje, že systém vytvořil téměř třikrát více energie, než kolik jí spotřeboval. Zařízení má výkonnost 285 procent. vice viz:
http://www.newz.cz/gate/newz.zone?I=news_read&news=268&1160830039
Co si o tom myslite? Je to možné? Jestli jste se o tento jev zajímal, prosím objasněte, zdali je to skutečně možné nebo je to stale ve fázi vyzkumu.
Děkuji (Vojta)

Odpověď: K ověření funkčnosti a vědeckému rozboru daného "vynálezu" by bylo potřeba získat podrobnější informace, nejlépe výkresy, technickou dokumentaci, ... Bez těchto materiálů mohu sdělit jen svů osobní názor, osobně se domnívám, že jde pouze o žertík či blamáž. Podle současného vědeckého poznání není možné vyrábět energii "z ničeho".

Poznámka: Perpetuum mobile se píše se dvěma u ve slově perpetuum.

(Jakub Jermář)   >>>  

506) Vynález skla22. 10. 2006

Dotaz: Kdo vynalezl sklo? (Katy)

Odpověď: Technologie výroby skla byla objevena zhruba před pěti tisici lety (tedy asi 3000 let před naším letopočtem) ve starověkém Egyptě.

(Jakub Jermář)   >>>  

507) Vynález brýlí22. 10. 2006

Dotaz: Kdo vynalezl brýle? (Katy)

Odpověď: Vynálezce brýlí není znám, předpokládá se, že k objevu došlo ve 13. století v Benátkách či ve Florencii. První zmínka je pak z roku 1267, kdy Roger Bacon publikoval své dílo Opus majus, v němž zmiňuje moznost použití kulatých sklíček pro snažší čtení malých písmenek.

Název "brýle" je pravděpodobně odvozen od berylu, z kterého byla broušena brýlová skla.

(Jakub Jermář)   >>>  

508) Vynález dalekohledu22. 10. 2006

Dotaz: Kdo vynalezl dalekohled? (Katy)

Odpověď: První dalekohled byl sestaven roku 1608 a dal si jej patentovat holandský optik Hans Lippershey. Již o rok později zdokonalil dalekohled italský vědec Galileo Galilei a s jeho pomocí pak o další rok později, tedy roku 1610, objevil čtyři největší Jupiterovy měsíce - Io, Europu, Ganymeda a Callisto. Rovněž pozoroval skvrny na Slunci, při pozorování Slunce si však nechránil zrak, následkem čehož později oslepl. Jako Galileův dalekohled dnes označujeme typ dalekohledu, který sestává z jedné spojky a jedné rozptylky. Používá se například jako divadelní kukátko.

Johannes Kepler použil pro svá astronomická pozorování jako první dalekohled tvořený dvěma spojkami. Takovýto typ dalekohledu se proto dnes nazývá Keplerův či hvězdářský. Dává převrácený obraz (což ale při pozorování hvězd příliš nevadí).

Používají se i další typy dalekohledů (Newtonův, Cassegrainův, ...), které místo jedné či obou čoček používají dutá nebo vypuklá zrcadla. Použitím zrcadla se eliminuje tzv. chromatická (barevná) vada čočky - jev, kdy při průchodu světla čočkou dochází k jeho barevnému rozkladu (obdoba vzniku duhy na vodních kapkách).

(Jakub Jermář)   >>>