Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
500) Když Slunce zhasne
31. 10. 2006
Dotaz: Jak by se měnila teplota na Zemi,kdyby Slunce najednou zhaslo? (Simona S.)
Odpověď: Podívejme se nejprve na lépe představitelný model: Když dám třeba sklenici s vodou k radiátoru topení, voda se sklenicí se začnou ohřívat a časem se systém dostane do rovnovážného stavu. Část tepelné energie z radiátoru bude proudit do sklenice s vodou a stejně velké množství energie sklenice s vodou vyzáří (sáláním tepla) do okolní místnosti. Voda ve sklenici bude mít v tomto stavu teplotu vyšší než je teplota v místnosti. Když topení vypnu či zakryji, přestane sklenice s vodou dostávat svůj díl tepelné energie, ale stále bude sama sálat, dokud se tím sama neochladí na teplotu okolí. Tím bude dosaženo nového rovnovážného stavu, v němž soustava setrvá.
A jak to tedy bude se Zemí? Jakmile Slunce zhasne, bude narušena rovnováha přijímaného a vyzařovanéhotepla úplně stejně, jako v případě sklenice a vypnutého topení. Země tedy bude nadále do vesmíru vyzařovat teplo, toto sálání ale nebude kompenzováno teď již nepřicházející energií ze Slunce. Země proto začne pomalu chladnout (s přibližně exponenciálním poklesem teploty) a v extrémním případě se po velmi velmi dlouhé době její teplota vyrovná s "teplotou" okolního vesmíru - tou dobou by Země měla jen několik málo Kelvinů, tedy asi -270 °C.
Dotaz: Maju hmotnost data na DVD-R, DVD+R, DVD-RW, DVD+RW, DVD-RAM a ine? (Peter Sluka)
Odpověď: Nejprve si musíme ujasnit, co jsou to data? Je to myšlenka nebo její konkrétní realizace? Pokud vezmu čistý papír a perem na něj napíšu "Modrá je dobrá!", tak samotná myšlenka nic neváží, ovšem její fyzická realizace (v tomto případě uschlý inkoust na papíře) už něco málo vážit bude, papír s inkoustem je teď o trošku těžší. Pokud bych to nepsal inkoustem, ale vyleptal tutéž větu do papíru kyselinou, byl by dokonce takový (děravý) papír nesousí informaci lehčí než papír bez tohoto nápisu.
S počítačovými záznamovými médii je to podobné. Aby médium neslo nějakou informaci, je potřeba jej nějak fyzicky pozměnit (třeba laserem vypálit nepatrnou dirku do odrazné plochy uvnitř plastového disku DVD-R, změnit magnetizaci dané plošky na pevném disku či něco podobného). A takováto fyzická změna média může (ale také nemusí) vést k tomu, že médium bude (velice velice nepatrně, prakticky neměřitelně) jinak těžké než před zápisem. Ne proto, že bychom přidávali nějakou hmotu disku, ale měníme jeho energetické stavy (a podle známé rovnice E=mc2 se tedy s případnou změnou celkové energie změní i celková hmotnost).
Dotaz: Je obecně známo, že kyslík a prašná směs z určitého materiálu, pakliže jsou smíchány ve vhodném poměru, jsou výbušné. Proč tuto vlastnost do dnešního dne nikdo nevyužil ve spalovacích motorech? Třeba v automobilovém prumyslu? (MARCEL)
Odpověď: Ve spalovacích motorech se rozprašuje kapalina, využíváni prašných směsí mi není známo. Využití tuhých paliv je technologicky problematické v mnoha ohledech, například v tom, jak daný prášek skladovat a dopravovat do motoru - například zatímco kapalina snadno proteče kdejakou hadičkou, jemný prášek vám takovou hadičku pravděpodobně ucpe.
Dotaz: Do kterého roku je datováno sestrojení první baterie Alessandrem Voltou? (Mikuláš)
Odpověď: Různé prameny se v uváděných letopočtech mírně liší, nejčastěji je však tzv. Voltův sloup (v podstatě baterie galvanických článků) datován do let 1799 a 1800.
Odpověď: V dávné historii dopadaly na Měsíc malé planetky, které vytvořily na měsíčním povrchu rozsáhlé kotliny a krátery. v době vulkanické činnosti pak byly tyto kotliny a krátery zality lávou a láva (složená z minerálů bohatých na železo a hořčík) zde zatuhla vznikly tak tmavé planiny, kterým dnes říkáme moře.
Starořecký učenec Plutarchos (přibližně 50 - 120 n.l.) se domníval, že tmavější oblasti na Měsíci jsou obrovské vodní hladiny, tento názor pak přetrvával mnoho staletí. Dnes již víme, že na měsíci žádné vodní plochy nejsou, nejen proto, že zde kousmonauti žádná moře nepotkali, ale také třeba proto, že vodní hladina na měsíci by při vhodné vzájemné poloze Země, Měsíce a Slunce musela vrhat "prasátko" k nám na Zemi. A to nepozorujeme.
Měsíční moře - tedy jejich poetické názvy, jak je pojmenoval italský astronom Giovanni Riccioli (1598-1671), nám dnes slouží ke snadnější orientaci na mapě Měsíce. Mezi nejvýznamnější patří tato: