|
|
|
Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
| 498) Fahrenheitova stupnice | 02. 11. 2006 |
Dotaz: Dobrý den, potřebuju zjistit si co nejvíce o Fahrenheitově stupnici, bohužel na všech stránkách je jenom Fahreinheitův životopis, ale nic o stupnici (například proč zvolil 96 stupnů Fahreinheita jako teplotu lidského těla nebo proč jako nejnižší stupeň dál 0 stupňů Fahrenheita atd..) Mohli byste mi, prosím, dát odkaz na nějaké stránky,kde je to podrobněji vysvětleno, po případě odpovědět? (jen) |
Odpověď: V poslední době se vyskytlo větší množství dotazů k Fahrenheitově teplotní stupnici, pokusme se tedy nyní na podstatu většiny z nich odpovědět:
Daniel Gabriel Fahrenheit sestrojil rtuťový teploměr (do té doby se používaly hlavně teploměry lihové, vykazující menší přesnost) a rozhodl se jej opatřit takovou stupnicí, která by svým rozsahem co nejvíce vyhovovala běžným měřením (zejména meteorologickým). Jako 0 °F proto oznaznačil nejnižší teplotu, ketré se mu dařilo dosahovat, a sice teplotu získanou mícháním eutektické směsi ledu, vody a salmiaku (nebili chloridu amonného, NH4Cl). Jako 96° F pak vzal teplotu lidského těla. Zde se objevují hned dvě nejasnosti. Proč zrovna číslo 96? A proč teplota lidského těla? Proč zvolil zrovna teplotu lidského těla, která je celkem proměnná a pro jakoukoli definici se prakticky nehodí, to nevíme. Asi to bylo nejjednodušší (stačilo držet teploměr v ruce) a pro tehdejší potřeby přesnosti dostatečné. Těžko říct. O trochu jasnější je, proč bylo zvoleno zrovna číslo 96. Domnívám se, že důvod byl tento: Číslo 100 lze rozložit na prvočísla jako 2·2·5·5, když tedy vytváříte stupnici, nejdříve ji rozdělíte na půlku (tam napíšete 50), pak obě půlky zase na půlku (napíšete 25 a 75), ale dál už musíte dělit na pětiny nebo rovnou na pětadvacetiny - to sice není žádný velký problém, ale je to nepohodlné. Když ale místo čísla 100 zvolíte číslo 96 (které lze rozložit na 2·2·2·2·2·3), bude se vám stupnice dělit snáze.
| | (Jakub Jermář) | >>> |
| 499) Rádiové vysílání a vzdálené světy | 31. 10. 2006 |
Dotaz: Prvni rozhlasove vysilani se uskutecnilo v roce 1903. Predpokladejme, ze jej
nekdo ve vesmiru zachytil a nyni jsme o tom od nej dostali zpravu. Z jake
maximalni vzdalenosti muzeme v soucastnosti takovou zpravu dostat? Odpoved
prosim ve svetelnych letech... (nevim) |
Odpověď: Domnívám se, že nemáte pravdu ohledně data prvního rozhlasového vysílání. První přenos slov pomocí rádiových vln se datuje do roku 1906 (v Německu) a jako první vysílání pro veřejnost se uvádí vysílání výsledků prezidentsých voleb v USA roku 1920. V Československu se začalo vysílat roku 1923.
A nyní k otázce, z jaké dálky by nám mohla přijít odpověď. Od prvního vysílání (vezměme rok 1920) uplynulo nyní již 86 let. Polovinu tohoto času se tento signál šířil rychlostí světla od Země, tam by jej nějaký mimozemšťan zachytil a druhou polovinu času by jeho odpověď zase putovala rychlostí světla k nám. Zpráva by tedy putovala 86/2=43 let, za tu dobu světlo urazí vzdálenost 43 světelných let, tedy přibližně 406 000 000 000 000 kilometrů. Jen pro srovnání, nejbližší hvězdy jsou od nás vzdáleny jen něco málo přes 4 světelné roky. V současné době tedy již teoreticky dorazilo naše rádiové vysílání k několika desítkám hvězd.
| | (Jakub Jermář) | >>> |
| 500) Když Slunce zhasne | 31. 10. 2006 |
Dotaz: Jak by se měnila teplota na Zemi,kdyby Slunce najednou zhaslo? (Simona S.) |
Odpověď: Podívejme se nejprve na lépe představitelný model: Když dám třeba sklenici s vodou k radiátoru topení, voda se sklenicí se začnou ohřívat a časem se systém dostane do rovnovážného stavu. Část tepelné energie z radiátoru bude proudit do sklenice s vodou a stejně velké množství energie sklenice s vodou vyzáří (sáláním tepla) do okolní místnosti. Voda ve sklenici bude mít v tomto stavu teplotu vyšší než je teplota v místnosti. Když topení vypnu či zakryji, přestane sklenice s vodou dostávat svůj díl tepelné energie, ale stále bude sama sálat, dokud se tím sama neochladí na teplotu okolí. Tím bude dosaženo nového rovnovážného stavu, v němž soustava setrvá.
A jak to tedy bude se Zemí? Jakmile Slunce zhasne, bude narušena rovnováha přijímaného a vyzařovanéhotepla úplně stejně, jako v případě sklenice a vypnutého topení. Země tedy bude nadále do vesmíru vyzařovat teplo, toto sálání ale nebude kompenzováno teď již nepřicházející energií ze Slunce. Země proto začne pomalu chladnout (s přibližně exponenciálním poklesem teploty) a v extrémním případě se po velmi velmi dlouhé době její teplota vyrovná s "teplotou" okolního vesmíru - tou dobou by Země měla jen několik málo Kelvinů, tedy asi -270 °C.
| | (Jakub Jermář) | >>> |
| 501) Hmotnost dat | 31. 10. 2006 |
Dotaz: Maju hmotnost data na DVD-R, DVD+R, DVD-RW, DVD+RW, DVD-RAM a ine? (Peter Sluka) |
Odpověď: Nejprve si musíme ujasnit, co jsou to data? Je to myšlenka nebo její konkrétní realizace? Pokud vezmu čistý papír a perem na něj napíšu "Modrá je dobrá!", tak samotná myšlenka nic neváží, ovšem její fyzická realizace (v tomto případě uschlý inkoust na papíře) už něco málo vážit bude, papír s inkoustem je teď o trošku těžší. Pokud bych to nepsal inkoustem, ale vyleptal tutéž větu do papíru kyselinou, byl by dokonce takový (děravý) papír nesousí informaci lehčí než papír bez tohoto nápisu.
S počítačovými záznamovými médii je to podobné. Aby médium neslo nějakou informaci, je potřeba jej nějak fyzicky pozměnit (třeba laserem vypálit nepatrnou dirku do odrazné plochy uvnitř plastového disku DVD-R, změnit magnetizaci dané plošky na pevném disku či něco podobného). A takováto fyzická změna média může (ale také nemusí) vést k tomu, že médium bude (velice velice nepatrně, prakticky neměřitelně) jinak těžké než před zápisem. Ne proto, že bychom přidávali nějakou hmotu disku, ale měníme jeho energetické stavy (a podle známé rovnice E=mc2 se tedy s případnou změnou celkové energie změní i celková hmotnost).
| | (Jakub Jermář) | >>> |
| 502) Prášek místo benzínu? | 31. 10. 2006 |
Dotaz: Je obecně známo, že kyslík a prašná směs z určitého materiálu, pakliže jsou smíchány ve vhodném poměru, jsou výbušné. Proč tuto vlastnost do dnešního dne nikdo nevyužil ve spalovacích motorech? Třeba v automobilovém prumyslu? (MARCEL) |
Odpověď: Ve spalovacích motorech se rozprašuje kapalina, využíváni prašných směsí mi není známo. Využití tuhých paliv je technologicky problematické v mnoha ohledech, například v tom, jak daný prášek skladovat a dopravovat do motoru - například zatímco kapalina snadno proteče kdejakou hadičkou, jemný prášek vám takovou hadičku pravděpodobně ucpe.
| | (Jakub Jermář) | >>> |
|
