FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

476) Rozsynchronizované hodiny06. 12. 2006

Dotaz: Dobrý den, byl jsem na dni otevřených dveří na vaší fakultě a při exkurzi po pracovištích jste pouštěli propagační snímek o relativitě (7x NE!). Zajímalo by mě čtvrté ne, resp. ta část kdy je vysvětlováno plynutí času z jedoucího vlaku. Že dilatuje čas je jasné, ale proč jsou z pohledu vlaku hodiny na zemi mezi sebou rozsynchronizovány? Každé hodiny se přeci vůči vlaku pohybují stejnou rychlostí, ne? Děkuji za reakci. (Pavel)

Odpověď: Dilatace času a kontrakce délek skutečně mají za následek, že hodiny synchronizované z pohledu jedné soustavy jsou nemusí synchronizovány z pohledu soustavy pohybující se vůči soustavě první. Podívejme se na nejprve na to, jak synchronizovat dvoje hodiny nacházející se v různých místech prostoru. Mějme hodiny A a někde jinde (třeba i hodně daleko) hodiny B. Pokud chceme hodiny B seřídit s hodinami A, můžeme to udělat třeba takto:
  1. Domluvíme se, že ve 12:00 vyšlou hodiny A světelný signál.
  2. Hodin B zachytí světelný signál od hodin A a pomocí zrcátka jej odrzaí zpět. Nastaví přitom svůj čas na 12:00 a začnou měřit čas.
  3. Hodiny A zachytí odražený signál a zaznamenají aktuální čas. Řekněmě, ze je právě 12:06. Signál tedy běžel tam a zpět celkem 6 minut, od A k B tedy dorazil za 3 minuty. Hodiny B jsou tedy nyní opožděny o 3 minuty - pošleme jim proto vzkaz (třeba světelnou morseovkou), aby svůj čas o tyto tři minuty opravily.
  4. Hodiny B opraví svůj čas dle došlého vzkazu.
Toto můžeme pak zopakovat pro každé další hodiny. A po provedení celé procedury máme jistotu, že hodiny jsou sesynchronizovány. Jak to ale bude vypadat z pohledu okolo letící rakety? Raketa se vůči hodinám pohybuje, dochází proto ke kontrakci délek ve směru pohybu rakety. Může tedy dojít i ke zkrácení vzdálenosti AB z pohledu pozorovatele v raketě. A jelikož i pro něj platí konstantní rychlost světla, naměrí, že světlo od A k B a zpět dorazilo dříve než za 6 minut, jak jsme při seřizování hodin určili v třetím kroku procedury. Podle pozorovatele v raketě jsme tedy posunuli hodiny (ve čtvrtém kroku procedury) o nesprávný (z jeho pohledu) časový interval a hodiny jsou proto rozsynchronizovány.

Materiál "7x NE!" zmiňovaný v dotazu lze nalézt na http://utf.mff.cuni.cz/popularizace/STR-7xNE/.

(Jakub Jermář)   >>>  

477) Sorbitol06. 12. 2006

Dotaz: Co je to sorbitol? (pavel)

Odpověď: Sorbitol (sorbit, D-glucitol, E420) je alkoholický cukr, který se v přírodě vyskytuje ojediněle v několika druzích ovoce. Průmyslově se vyrábí redukcí glukosy. V praxi se používají dva druhy sorbitolu: pevná forma v podobě krystalů, které neobsahují žádnou vodu, a forma tekutá, vodnatý sorbitol získaný z kukuřice. Sorbitol je používán jako sladidlo pro diabetiky, má poloviční sladivost než běžný cukr a v organismu se mění na fruktosu. Dále se používá pro přípravu infúzních roztoků, pro výrobu vitamínu C, tenzidů, léků a zubních past.

Zdroj:
(Jakub Jermář)   >>>  

478) Provrtaná Země II06. 12. 2006

Dotaz: Mám dotaz ohledně Vámi zodpovězeného dotazu "Provrtaná Země". Nechť žiju na homogenní symetrické kouli... a mám hustotu stejnou jako je hustota koule. Vykopu hlubokou jámu a nechám se v ní pohřbít (zasypat) a dále se postarám o to, aby koule byla i nadále symetrická.Budu cítit tlak zeminy? podle Vás bych neměl, protože by na mě měla gravitačně působit pouze koule pode mnou... (jogin)

Odpověď: Samozřejmě budete cítit, že Vás zemina nad Vámi tíží. Vy jste gravitačně přitahován skutečně jen "tou koulí pod Vámi", nicméně gravitace není to jediné, co na Vás zde působí. Ona totiž gravitace působí i na tu zeminu nad Vámi a ta pak tlačí na Vás.

(Jakub Jermář)   >>>  

479) Rozdílné teploty na pólech04. 12. 2006

Dotaz: Proč je na Jižním polu nižší teplota ve srovnání se Severním? (Karin Klusova)

Odpověď: Na danou otazku lze zhruba odpovedet:
  1. Podstatnou roli hraje to, ze Antarktida je kontinent, severni polarni oblast je tvorena oceanem pokrytym ledem. Led meni vzdy uplne souvisly a i pod vrstvou ledu se bude projevovet tepelna kapacita vody. Klima v oblastech severniho polu ma spise maritimni charakter, kdezto klima zejmena uvnitr antarktickeho kontinentu je vyrazne kontinentalni. Dale - severni konec Golfskeho proude saha znacne vysoko (nad 70°N), a proto more kolem Severniho mysu (nejsevernejsi misto Skandinavie), nezamrza.

  2. Antarktida je kontinent s nejvyssi prumernou nadmorskou vyskou (bere se i horni hranice ledoveho prikrovu) ze vsech kontinentu a dale, jak jsem uvedl, je to kontinent. Take morske proudy v okoli Antarktidy jsou studene.
(Josef Brechler)   >>>  

480) Stínění elektromagnetického pole dekou27. 11. 2006

Dotaz: Koupila jsem si deku, která má rušit patogenní zonu a elektrosmog 60cm nad podložkou. Opravdu se cítím lépe. Chtěla bych, vědět zda to má opravdu účinky nebo je to jen psychické. Jaký máte na to názor. Před položením podložky se virgule křížily a po položení podložky byly virgule souběžně. (Nováková)

Odpověď: Osobně jsem k funkčnosti takové deky velice skeptický. Je sice možné měnit rozložení a intenzitu elektromagnetického pole umístěním látky do daného pole (vzpoměňme třeba tzv. Faradayovu klec), dovolím si zde však upozornit na některá ale:
  • Pokud nemáte pod postelí či v její blízkosti silný zdroj elektromagnetického záření (jako třeba RADAR, základnovou stanici pro sítě mobilních telefonů - tzv. BTS, televizní vysílač, ...), bude intenzita elektromagnetického pole i bez deky velmi slabá, pro živé organismy zcela neškodná.
  • Pokud se do deky nezabalíte (a to nejlépe včetně hlavy), nebudete před elektromagnetickým zářením zcela chráněna (rozhodně ne ve vzdálenosti decimetrů od podložky) ani v případě, že by deka elektromagnetické záření účinně stínila.
  • K samotnému stínění by deka musela být z vhodného (nejlépe elektricky velmi dobrě vodivého) materiálu, což naprostá většina textilu a podobných látek nesplňuje.
Domnívám se tedy, že efekt oné Vámi zakoupené deky je spíše psychologický.

Závěrem bych ještě rád poznamenal, že jakékoli pokusy s virgulemi považuju za velmi neprůkazné. Zažil jsem na vlastní kůži výborný seminář, kde přednášející naučil všechny přítomné pomocí virgulí hledat magnety schované v krabicích. Vše fungovalo naprosto bezchybně... až do okamžiku, kdy nám na závěr ukázal, že v průběhu "učení se" nám magnety v krabicích přeházel. Nacházeli jsme je tedy tam, kde jsme si mysleli, že jsou, ne tam, kde opravdu byly. Trochu zjednodušeně by tedy šlo říct, že to, co ukazují proutky či virgule (a to ať už hledáme vodu, magnety či cokoli podobného) je spíše odrazem našeho přesvědčení než odrazem reality.

(Jakub Jermář)   >>>