Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
465) Tíhové zrychlení
20. 12. 2006
Dotaz: Jak se mění gravitačni konstanta od rovníku k pólu? (Nikola)
Odpověď: Gravitační konstanta je univerzální fyzikální konstanta, která je stálá v celém nám známém vesmíru. Značí se G (v našich zemích někdy také řeckým písmenem ϰ) a vyskytuje se například v Newtonově gravitačním zákoně. Její hodnota je G=6,67×10−11N·m2kg-2.
Z dotazu však usuzuju, že více než gravitační konstanta vás zajímá spíše tíhové zrychlení (obvykle se značí g). Tíhové zrychlení v podstatě vyjadřuje, jak moc jsou tělesa tažena směrem k Zemi u jejího povrchu. Je v něm započteno jak samotné gravitační zrychlení, tak i odstředivá síla způsobená rotací Země. Udává se, že na pólech je tíhové zrychlení g=9,8322m·s-2, na rovníku pak g=9,7803m·s-2. Okolo 45° zeměpisné šířky (a tedy prakticky i v ČR, jejíž zeměpisná šířka je okolo 50°) by se pak hodnota měla pohybovat okolo gn=9,80665m·s-2, což je zároveň definováno jako tzv. normální tíhové zrychlení (tj. není-li uvedeno jinak, měla by se používat se právě tato hodnota).
Dotaz: Je pravda, že černá barva pomáhá lépe vyzařovat teplo? Např. u chladičů - je možné, že změnou barvy zlepším chladicí vlastnosti? Na webu nacházím články hovořící pro ale i proti tomuto tvrzení - jak to tedy je? Existuje nějaká objektivní studie - nějaké jednoduché vysvětlení? Děkuji (Jirka)
Odpověď: Obecně platí, že čím vyšší je schopnost tělesa pohlcovat záření (světlo, tepelné záření, ...), tím vyšší je i jeho schopnost (je-li těleso dostatečně zahřáto) toto záření vyzařovat. Ačkoli to tak nemusí být vždy, obvykle platí, že těleso matné černé barvy (tedy těleso dobře pohlcující viditelné světlo) dobrře pohlcuje i infračervené záření (laicky řečeno dobře absorbuje sálající teplo z okolí). Potom tedy lze předpokládat, že bude-li takové těleso zahřáto, bude také teplo vyzařovat ochotněji než bílé či lesklé těleso.
Dotaz: Jak prosím funguje Ruhmkorffův induktor? (Lucie)
Odpověď: Ruhmkorffův induktor (též Ruhmkorffův transformátor) je zařízení, které ze stejnosměrného proudu generuje proměnné vysokofrekvenční proudy. K transformaci proudu nahoru (na vyšší napětí) je použit transformátor, kde primární cívka má jen několik málo závitů, sekundární cívka jich má mnohonásobně více. Aby však transformátor fungoval, je třeba proměnného proudu (stejnosměrný konstantní proud takto transformovat nelze) - k tomu zde slouží tzv. Wagnerovo kladívko. Jde vlastně o malý spínač spojený s cívkou: když zařízením teče proud, cívka si přitáhne hlavu spínače a rozpojí tím obvod. Tím ale přestane působit magnetická síla cívky na hlavu spínače a ten (svou vlastní pružností) se opět sepne. Obvodem opět prochází proud, takže civka opět přitáhne hlavu spínače... a tak stále dokola. Wagnerovo kladívko tedy vyrábí ze stejnosměrného proudu jakési pulzy (proměnný proud), které už transformátorem transformovat lze.
Schematicky si lze Ruhmkorffův induktor představit takto:
Dotaz: Co je to olověný akumulátor? (denisa mysickova)
Odpověď: Pod pojmem olověný akumulátor si lze představit třeba klasickou autobaterii. Obecněji pak akumulátor s olověnými elektrodami, kde jako elektrolyt býva použita ředěná kyselina sírová. Při nabíjení akumulátoru dochází na anodě k vylučování oxidu olovičitého, nabitý akumulátor lze tedy pak považovat za akumulátor s anodou z oxidu olovičitého a s anodou z olova. Napětí dodávané jedním článkem takovéhoto akumulátoru je okolo 2 V (v autobaterii je použito více článků zapojených do série).
Dotaz: Dobrý den, přeme se s kolegou o jedné úloze týkající se setrvačnosi. Mějme
autobus ve kterém je někde uprostřed na šňůrce přivázany nafukovací bálonek
naplněný heliem. Jak se tento balónek bude chovat, jestliže se autobus bude
rozjíždět respekt. brzdit. Kolega tvrdí, že balonek bude při rozjíždění
setrvávat v klidu, tudíž se nahne proti směru jízdy. Já tvrdím, že při rozjezdu
dojde k nahromadění vzduchu v zadní části autobusu a tedy rozdílu tlaku v přední
a zadní části. Následkem toho bude na část balonku, která je blíže k zadní části
působit větší tlaková síla než na přední část a balónek se pohne dopředu, tedy
ve směru jízdy? (Miroslav S.)
Odpověď: Máte pravdu, pokud bude mít balónek menší hustotu než okolní vzduch (což by při naplnění héliem mělo platit), bude se při rozjíždění vychylovat kupředu a při brždění autobusu zase dozadu. Bude-li autobus stát či pojede-li rovnoměrně přímočaře, bude balonek v klidu a bude mířit nahoru. V zatáčkách (kde se projevuje tečné zrychlení) se bude vychylovat ve směru zatáčení.
Pravdu máte i co se týče vysvětlení jevu. Vašemu kolegovi možná pomůže, když si představí, že autobus je vyplněn vodou (namísto vzduchu) a balónek je plněn vzduchem. Se vzduchem a vodou máme v tomto ohledu lepší životní zkušenosti, takže se nám pak i celý jev snadněji a přirozeněji chápe.
