Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
442) Kdy bude zatmění Měsíce
23. 01. 2007
Dotaz: Scháním informace a zatmění měsíce, jako kdy bylo a bude. Předem děkuji. (Martin)
Odpověď: Příští z Evropy pozorovatelná úplná zatmění Měsíce by mela nastat 3. března 2007 a 21. února 2008.
Informace o zatmění Měsíce v letech 2001 až 2010 naleznete přímo na webu NASA, konkrétně na stránce http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/LEcat/LEdecade2001.html. Kliknutím na datum příslušného zatmění se dostanete k bližším informacím o tomto zatmění, ke grafickému znázornění průchodu Měsíce zemským stínem a také k mapce znázorňující viditelnost tohoto zatmění z jednotlivých míst na zeměkouli. Na téže stránce dole pak rovněž naleznete i odkazy na další stránky o zatměních v minunulém století a také na zatmění až do roku 2100. Stránky jsou anglicky, tabulka se zaměními by však měla být srozumitelná i angličtině neznalým lidem.
Dotaz: Chcel by som sa opytat nasledovne. Predstavme si, ze vo velkej uzavretej guli
zapalime urcite mnozstvo dreva. Zmeni gula hmotnost po spaleni vsetkeho dreva,
alebo sa jej hmotnost nezmeni? Podla mna bude nizsia, nakolko sa hmotnost dreva
zmeni na tepelnu energiu. Je to tak? dakujem (Igork)
Odpověď: Pokud bude tato koule dokonale těsná a izolovaná, nezmění se hmotnost vůbec (bez ohledu na to, co se uvnitř stane. V reálném pokusu by však asi část energie byla vyzářena (nejspíče v podobě tepla) do okolí a hmotnost koule by tedy nepatrně klesla právě o hmotnost této energie (zcela dle E=m·c2).
Dotaz: Dobry den. Doba (1dne) 1 rotace Země okolo osy je 23,934 h. Nase hodinky mam,
ale rikaji dobu 1 dne jako 24h. Zemi by tedy napr.180 rotací trvalo tedy
23,934x180=4308h, hodinky ale cas 180 dni ukazuji jako 24x180=4320h, coz je
proti Zemi rozdil zhruba 12hodin. Pocatek meření by byl např. 1.1.2007 podle
hodinek by mělo být za 180dní 28.6.2007 Lubomíra, např 10h rano, rotace Země by
za 180 dní měla mít o 12hodin oproti hodinkám skluz, tudíž dle rotace Země by
bylo 27.6.2007 Ladislava 22hodin večer. Přeci za 180 dní ukazují hodinky stejný
počet dní, a nepředbíhají se o půl dne, oproti rotaci Země. Jednou za 4 roky
trva rok sice 366dni, ale za 4 roky by tento skluz byl 4 dny a ne 1 den. Souvisi
to nejak s rychlosti pohybu Zeme a dilataci casu. Nebo jaké je tedy vysvětlení.
Dekuji (Petr)
Odpověď: Pokud budeme měřit čas mezi polednem (okamžikem, kdy je Slunce na obloze nejvýše) a polednem následujícího dne, naměříme 24 hodin. Tzv. sluneční den tedy trvá 24 hodin, na což jsme zvyklí. Proč se tedy udává doba rotace Země jenom 23 hodin 56 minut a 4 sekundy? Ona se totiž neměří vůči Slunci, ale vůči vzdáleným hvězdám - a této době se říká hvězdný den. Vzálené hvězdy se vůči nám v podstatě (úhlově!) téměř nepohybují, mění vůči sobě navzájem svou polohu na obloze jen velmi nepatrně, a jsou tak vhodným referenčním pozadím, vůči kterému je vhodné vztahovat rotaci Země. Se Sluncem je to složitější - Země obíhá okolo Slunce, pročež budeme-li měřit rotaci Země vůči Slunci (a tedy délku slunečního dne), musíme kromě samotné Zemské rotace (délky hvězdného dne) započíst i vliv oběhu Země okolo Slunce jednou za rok, tedy stočení o zhruba 1/365 kruhu každý den. A to je právě to, co způsobuje ten přibližně čtyřminutový rozdíl.
Mimochodem všimněte si, že ve Vašich výpočtech se po 180 dnech (tedy v podstatě po půl roce) liší spočítané časy o půl dne. Po roce by to tedy bylo o jeden den, o jedno otočení Země vůči hvězdám navíc než vůči Slunci.
Dotaz: Preco je na severnej pologuli leto dlhsie ako zima? (meryn)
Odpověď: Země neobíhá okolo Slunce po kružnici, ale po mírně výstředné elipse. V důsledku toho je někdy (paradoxně v době, kdy je na severní polokouli zima) Slunci trochu blíže a někdy trochu dál. Když je Země Slunci nejblíže, pohybuje se trochu rychleji (až 30 280 m/s), takže svou "zimní" část oběhu stihne urazit rychleji než v létě, kdy je od Slunce dále a oběžná rychlost v důsledku druhého Keplerova zákona klesá (až k 29 270 m/s) - léto tedy trvá déle.
Jak je z předchozího vidět, teplo v létě a zima v zimě (na severní polokouli) nejsou způsobeny blízkostí Slunce, v lednu jsme Slunci nejblíže. Určující vliv na změny teploty během ročních dob má sklon Zemské osy - během léta se Země naklápí ke Slunci trochu více severní polokoulí, během zimy pak zase "naši" severní polokouli spíše odvrací.
Dotaz: Dobry den, rad bych se zaptal jak to dopadlo s detekci gravitacnich vln? Vim, ze
se je pokouseli detekovat na univerzite Caltech, ale nedari se mi vyhledat
nejaky vysledky. Taky jsem slysel, ze se snad planuje postavit velky detektor na
obezne draze. Opravdu se neco takoveho chysta? (Honza)
Odpověď: Na světě je několik detektorů gravitačních vln, z nichž některé už systematicky měří tři roky a postupně zlepšují citlivost zařízení. Problém je totiž v tom, že předpokládaný signál bude i od těch největších zdrojů extrémně slabý (populárně se to přirovnává k rozlišení změny vzdálenosti Země-Slunce na úrovni velikosti atomů). Zatím skutečně detektory nic nenaměřily, a proto se objevují komentáře poukazující na to, že při konstrukci příliš nadhodnotili odhadovanou sílu signálů od astrofyzikálních zdrojů. Tento problém by měl vyřešit satelitní detektor LISA (skládající se že tři satelitu rozmístěných do trojúhelníku), jehož citlivost by měla být dostatečná. Jeho vypuštění se však stále odkládá.
