Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
399) Výbušné látky
02. 04. 2007
Dotaz: Dobrý den,chtěl bych se zeptat jaké jsou nejčatější výbušné a nejjednodušší
látky.Předem děkuji za odpověď (Filip M.)
Odpověď: Podle klasifikace nebezpečných látek (zákon 356/2003 Sb. O chemických látkách a chemických přípravcích) jsou jako výbušné označovány ty látky, které: "mohou exotermně reagovat i bez přístupu kyslíku za rychlého vývinu plynu nebo u nichž dochází při definovaných zkušebních podmínkách k detonaci a prudkému shoření nebo které při zahřátí vybuchují, jsou-li umístěny v částečně uzavřené nádobě". Označují se písmenem "E" (explosive) a piktogramem znázorňujícím vybuchující předmět:
Z chemického hlediska jde především o následujícíc skupiny látek:
nitroderiváty benzenu a jeho derivátů (fenolu, anilinu, toluenu) - například kyselina pikrová, trinitrotoluen (TNT)
organické nitráty, tj. estery organických alkoholů a kyseliny dusičné - například nitrocelulosa, nitroglycerin, Pentrit
organické peroxidy - například HMTD
azidy těžkých kovů - například azid olovnatý
Ze strukturního hlediska jde většinou o látky poměrně jednoduché, zcela nejjednoduššími jsou zřejmě azidy těžkých kovů - soli kyseliny azidovodíkové (HN3) a kationtů olovnatých, stříbrných a dalších.
Podle použití a účinku můžeme opět rozlišit několik skupin výbušných látek. Mezi nejvýznamnější patří třaskaviny a trhaviny.
Třaskaviny jsou látky nestabilní, které vybuchují již při velmi jemném podnětu, například při otřesu - jsou proto velice nebezpečné. Používají se v malém množství k vyvolání výbuchu samotné trhaviny. Průmyslově používané jsou například azidy těžkých kovů, fulminát rtuťnatý a organické peroxidy.
Trhaviny jsou látky poměrně stabilní, které ale po iniciaci vhodným podnětem (například výbuchem třaskaviny) vybuchují s obrovskou detonační silou. Průmyslově používány jsou zejména nitrolátky (hexogen, TNT) a organické nitráty (Pentrit, dynamit).
V průmyslu i vojenství se samozřejmě používají nejen čisté výbušné látky, ale též jejich směsi, které mají požadované účinky.
Dotaz: Dobrý den, zajímá mě, do jaké maximální výšky může vyletět horkovzdušný balón,
děkuji (Michal Š.)
Odpověď: Výškový rekord v letu s horkovzdušným balónem s lidskou posádkou v současné době patrně stále ještě drží indický milionář Vijaypat Singhania, kterému se v roce 2005 podařilo překonat hranici 21 kilometrů. Balón byl údajně 49 metrů vysoký a disponoval 18 tryskami plynových hořáků.
Dotaz: Pokud by naše Země obíhala okolo nějaké obří hvězdy např. ve vzdálenosti 10
světelných roků a tato hvězda by náhle vybuchla, došlo by téměř okamžitě ke
změně gravitačního těžiště pro oběžnou dráhu naší Země. Světlo by nás o této
explozi informovalo až za 10 let, takže bychom byli 10 let "v klidu" před bouří,
ale co gravitace? Letěli bychom i se Zemí ještě 10 roků po stále stejné dráze, jako by se vůbec nic nestalo? To mi připadá dost podivné, aby nás "přitahoval" střed gravitace, který by přitom už neexistoval a byl již zcela jinde! Zeměkoule, která si to poslušně šlape kolem neexistujícího gravitačního centra 10 let - šíří se gravitační vlny také rychlostí světla, aby sebou naše Země začala "cukat" až 10 let po explozi hvězdy? (Laik)
Odpověď: Odpověď je třeba rozdělit na dvě části. Především v okamžiku, kdy vybouchne hvězda, nic nikam nezmizí, jenom dojde k prostorovému přeuspořádíní hmoty. Podstatné ale je, že bez zásahu z venku nedojde ke změně polohy těžiště.
Váš dotaz ale chápu spíže tak, co by se stalo, kdyby ta hvězda zmizela nebo ji někdo zásahem z venku vychýlil ze své dráhy. Pak by skutečně trvalo oněch 10 let, než by na to začala obíhají planeta reagovat - rozruch v gravitačním poli se (s trochou zjednodušení) šíří prakticky stejně jako světlo.
Dotaz: Jaká je vzdálenost Slunce od Země? (Štěpánka Velebilová)
Odpověď: Vzdálenost Země-Slunce se v půběhu roku mění, neboť Země okolo Slunce obíhá po mírně eliptické dráze. Nejblíže je Země Slunci (říkáme, že je v přísluní, jinak též v perihélu či perihelu) každoročně okolo 4. ledna, v tu dobu jsme od Slunce vzdáleni okolo 147 miliónů kilometrů. Když jsme Slunci naopak nejdále (jsme v tzv. odsluní, aféliu, afelu), jsme vzdáleni přes 152 miliónů kilometrů.
Povšimněme si ještě, že roční období na Zemi jsou určeny sklonem Zemské osy a nikoli vzdáleností od Slunce. Na severní polokouli je zima v době, kdy je Země Slunci nejblíže.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat na jodové tabletky v souvislosti s radioakttivitou. Děkuji (radek)
Odpověď: V jaderném reaktoru se stěpením jaderného paliva (nejčastěji uranu U235, méně často pak uranu U238 či plutonia Pu239) vytváří různé jiné radioaktivní látky, mezi nimi i radioaktivní izotopy jódu (nejčastěji se uvádějí I131 a I133).
Zdravý člověk přijímá jód z potravy (například z mořských ryb) a ukládá si jej ve štítné žláze, ta potřebuje jód pro svou správnou funkci. Při ukládání přitom tělo nijak nerozeznává, zda jde o radioaktivní izotopy či nikoli. Pokud by se tedy člověk ocitl v prostředí zamořeném radioaktivními izotopy jódu, jeho tělo by mělo tendenci je akumulovat ve své štítné žláze a docházelo by k jejímu poškození. Aby se takovému zdravotnímu riziku v případě havárie reaktoru předešlo, jsou obyvatelům žijícím v několikakilometrovém okruhu okolo jaderných elektráren rozdávány tablety jodidu draselného, aby je v případě havárie snědli. Obyčejný jód, který je v těchto tabletách přítomen, brání ukládání radioaktivního jódu do štítné žlázy a významně tak snižuje nebezpečí následného poškození zdraví.
