Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
391) Moře nepokojů na povrchu Měsíce
02. 04. 2007
Dotaz: Lze ze Země pouhým okem rozlišit Moře nepokojů (Mare Crisium), ktere má
průměr 520km? (Tereza)
Odpověď: Objekt o velikosti okolo 500 km lze ze vzdálenosti okolo 384 000 km (střední vzdálenost Země-Měsíc) rozlišit, pokud dokážete na vzdálenost jednoho metru rozlišit objekt o rozměrech okolo jednoho milimetru. To by vetšina lidí (ikdyž někteří jen s brýlemi) měla zvládnout.
Moře nepokojů (Mare Crisium) je tmavší ovál na povrchu Měsíce o rozměrech zhruba 560x430 kilometrů. Nejedná se o moře tvořené vodou, jak jsme zvyklí na Zemi, ale o oblast, jejíž horniny mají menší odrazivost (albedo) a jeví se nám proto tmavší. Naleznete jej v severovýchodní části měsíčního kotouče.
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Kolika souhvězdími prochází během roku na obloze Slunce? Děkuji za odpověď (Petra)
Odpověď: Během roku (od jara do zimy) projde Slunce postupně těmito souhvězdími:
Ryby (Pisces)
Beran (Aries)
Býk (Taurus)
Blíženci (Gemini)
Rak (Cancer)
Lev (Leo)
Panna (Virgo)
Váhy (Libra)
Štír (Scorpius)
Hadonoš (Ophiuchus)
Střelec (Sagittarius)
Kozoroh (Capricornus)
Vodnář (Aquarius)
Na mapě hvězdné oblohy tato souhvězdí poznáme podle toho, že jimi prochází tzv. ekliptika. Všimněme si, že kromě klasických 12 souhvězdí zvěrokruhu (neboli zvířetníku, zodiaku) se zde nachází i souhvězdí Hadonoše.
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jaký by musela mít geostacionární družice ve tvaru koule
průměr, aby způsobila úplné zatmění Slunce? Předem děkuji za odpověď Martin (Martin)
Odpověď: Pokud si situaci okolo zatmění Slunce družicí rozkreslíte, snadno naleznete dva podobné rovnoramenné trojúhleníky se společným vrcholem v místě, kde na zemském povrchu je pozorovatelné zatmění Slunce. zatímco jeden z těchto trojúhleníků bude mít základnu v průměru Slunce, druhý ji bude mít v průměru družice. Jelikož známe střední vzdálenost Země-Slunce (lS = 149,6·106 km) a výšku družice na povrchem Země (hD = 3,585·104 km), známe tedy poměr výšek obou rovnoramenných trojúhelníků. Jejich základny tedy musí být ve stejném poměru (neboť trojúhelníky jsou podobné). Ze znalosti průměru Slunce (dS = 1,392·106 km) pak snadno spočteme požadovaný průměr družice, který pak vychází zhruba 334 kilometrů.
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Moc mě zajímá do jaké největší vzdálenosti (=jaký nejvzdálenější objekt) můžeme
vidět pouhým okem? Děkuji, protože mě vůbec nenapadá kde a jak to zjistit. (Dan)
Odpověď: Jako nejvzdálenější objekt viditelný ze Země pouhým okem se obvykle považuje galaxie M 31 zvaná Velká galaxie v Andromedě (ve starší literatuře bývá často označována jako Velká mlhovina v Andromedě). Jde o spirální galaxii vzdálenou mezi 2,5 až 3 milóny světelných let (udávané hodnoty se značně liší), kterou můžeme na noční obloze najít v souhvězdí Andromedy (And).
Copyright: Robert Gendler (robgendlerastropics.com)
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
Dotaz: Co lze vidět na měsíční obloze častěji - Slunce nebo Zemi? (piranka)
Odpověď: Záleží odkud z měsíčního povrchu se díváte. Na tzv. přivrácené straně Měsíce, která je stále natočená ku Zemi, je Země vidět stále a Slunce vychází a zachází s periodou délky 29 dní a 12 hodin (této periodě se říká "synodický měsíc" a trvá přesněji 29d 12h 44min 2,8s). Na tzv. odvrácené straně Měsíce není Země vidět nikdy a Slunce vidět je, opět s periodou synodického měsíce.
Existují však celkem rozsáhlé oblasti na rozhraní přivrácené a odvrácené strany, kde Země občas vidět je a občas není. To se opakuje s periodou přibližně 27 dní a 13 hodin (přesněji 27d 13h 18min 33,1s, perioda se nazává "anomalistický měsíc"). Podle polohy v oblasti mezi vždypřivrácenou a vždy odvrácenou stranou Měsíce (tj. zda jsme blíže k jedné či druhé straně) je pak Země vidět různě dlouho nebo se ani celá nevynoří nad obzor.
Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.
