FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

388) Ohřívací polštářky11. 04. 2007

Dotaz: Dobrý den, nemohli byste mi říct, čím jsou plněné ohřívací polštářky? Takové ty, co v nic zmáčknete plíšek, ta hmota skrystalizuje a hřeje. Děkuji (Linda)

Odpověď: "Jednorázový" polštářek bývá naplněn obvykle nějakou bezvodou solí (chlorid vápenatý... ) a vodou - odděleně. Při smísení obou složek dochází k rozpouštění soli a vázání molekul vody za vzniku hydrátu, což je doprovázeno uvolněním většího množství tepla. Obdobně lze použít látky, které při rozpouštění teplo spotřebovávají, k výrobě "chladicích polštářků". Rozpouštěcí tepla jednotlivých látek lze najít v tabulkách a v laboratoři si vyzkoušet, že se tepelné efekty opravdu dostavují.

Na složitějším principu pracují opakovaně použitelné polštářky. Obsahují například přesycený roztok bezvodého thiosíranu sodného ve vodě v tzv. metastabilním stavu - thiosíran by sice měl za těchto podmínek vykrystalizovat, ale chybí mu dostatečná "aktivační" energie, kterou je třeba dodat zvenku, v tomto případě zlomením plíšku. Pak teprve dojde ke krystalizaci (ve formě hydrátu) a uvolnění tepla. Povařením použitého polštářku (tj. za vysoké teploty) lze opět získat z hydrátu bezvodou sůl a úplným vychlazením obnovit přesycený roztok.

K metastabilním stavům - i z laboratoře známe případy, kdy látka ne a ne vykrystalizovat, voda ne a ne se vařit či zmrznout, ačkoli příslušné fyzikální podmínky jsou splněny - tehdy jsou systémy v metastabilním stavu. Pomáhá dodání energie například otřesem.

(Hanka Böhmová)   >>>  

389) Spotřeba úsporných zářivek11. 04. 2007

Dotaz: Dobrý den, prosím vás o výpočet spotřeby elektrické energie 125 W úsporné žárovky za 1OO hodin při ceně 4,2 Kč za jednu kilowathodinu. Jarda (Jarda)

Odpověď: Pravděpodobně máte na mysli úspornou zářivku (může mít tvar klidně jako žárovka), která svítí stejně vydatně jako 125 W žárovka. Taková zářivka bude mít spotřebu okolo 28 W. Za sto hodin tedy spotřebuje (100 · 28 =) 2 800 watthodin neboli 2,8 kilowatthodin elektrické energie, za kterou při výše uvedené ceně zaplatíte necelých 12 Kč. Pokud místo úsporné zářivky použijete 125 W žárovku, spotřebujete 12,5 kWh energie a zaplatíte za ni 52,5 Kč.

Pro představu: 2,8 kWh je něco málo přes 10 MJ - a je to zhruba stejné množství energie, jako spotřebuje běžný člověk (v podobě jídla) za jeden den života. Tuto energii může získat například snězením necelých 10 tatranek.

(Jakub Jermář)   >>>  

390) Teplotní roztažnost ledu11. 04. 2007

Dotaz: Podchlazujeme-li led, roztahuje se nebo smršťuje? (Václav Kadlec)

Odpověď: Led s klesající teplotou zvyšuje svou hustotu, a tedy snižuje svůj objem.


Závislost hustoty ledu na teplotě
Teplota (°C) Hustota ledu (kg/l)
0 0,9167
-10 0,9187
-20 0,9203
-30 0,9216
-40 0,9228
-50 0,9240
-60 0,9252
-80 0,9274
-100 0,9292
-120 0,9305
-140 0,9314
-160 0,9331
-180 0,9340

Tabulka převztata z CRC Handbook of Chemistry and Physics. 82nd edition. CRC Press, 2001. ISBN 08-4930-482-2.

(Pavel Böhm)   >>>  

391) Moře nepokojů na povrchu Měsíce02. 04. 2007

Dotaz: Lze ze Země pouhým okem rozlišit Moře nepokojů (Mare Crisium), ktere má průměr 520km? (Tereza)

Odpověď: Objekt o velikosti okolo 500 km lze ze vzdálenosti okolo 384 000 km (střední vzdálenost Země-Měsíc) rozlišit, pokud dokážete na vzdálenost jednoho metru rozlišit objekt o rozměrech okolo jednoho milimetru. To by vetšina lidí (ikdyž někteří jen s brýlemi) měla zvládnout.

Moře nepokojů (Mare Crisium) je tmavší ovál na povrchu Měsíce o rozměrech zhruba 560x430 kilometrů. Nejedná se o moře tvořené vodou, jak jsme zvyklí na Zemi, ale o oblast, jejíž horniny mají menší odrazivost (albedo) a jeví se nám proto tmavší. Naleznete jej v severovýchodní části měsíčního kotouče.



Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.

(Jakub Jermář)   >>>  

392) Slunce a souhvězdí02. 04. 2007

Dotaz: Kolika souhvězdími prochází během roku na obloze Slunce? Děkuji za odpověď (Petra)

Odpověď: Během roku (od jara do zimy) projde Slunce postupně těmito souhvězdími:
  • Ryby (Pisces)
  • Beran (Aries)
  • Býk (Taurus)
  • Blíženci (Gemini)
  • Rak (Cancer)
  • Lev (Leo)
  • Panna (Virgo)
  • Váhy (Libra)
  • Štír (Scorpius)
  • Hadonoš (Ophiuchus)
  • Střelec (Sagittarius)
  • Kozoroh (Capricornus)
  • Vodnář (Aquarius)
Na mapě hvězdné oblohy tato souhvězdí poznáme podle toho, že jimi prochází tzv. ekliptika. Všimněme si, že kromě klasických 12 souhvězdí zvěrokruhu (neboli zvířetníku, zodiaku) se zde nachází i souhvězdí Hadonoše.

Tato otázka byla součástí zadání astronomické olympiády, odpověď proto byla zveřejněna až po uzávěrce příslušného kola soutěže.

(Jakub Jermář)   >>>