FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

378) Princip Peltierova článku16. 04. 2007

Dotaz: Chtěl bych se zeptat jak funguje Peltierův článek, proč dochází k ochlazení na jedné straně? (Kamil)

Odpověď: Jako Peltierův článek se označuje součástka fungující na základě Peltierova jevu - obvykle je složena z dvou různých vodičů (nejčastěji bismut a tellurid) zapojených v sérii. Protéká-li takovou součástkou proud, dochází k ochlaování jednoho spoje a ořívání spoje druhého. Tento jev objevil roku 1834 francouzský fyzik Jean Charles Athanase Peltier.

"Peltierův jev je založen na skutečnosti, že v každé z dvojice látek, vytvářejících kontakt, mají nositelé proudu různé hodnoty střední energie. Při průchodu proudu kontaktem procházejí elektrony z prostředí s menší střední energií do prostředí s větší střední energií (nebo naopak) a proto jsou nuceny buď odevzdat svou nadbytečnou energii ve formě tepla atomům, tvořících strukturu krystalu (oblast kontaktu se zahřívá), nebo to, co jim schází, si doplnit na úkor tepelné energie látky (oblast kontaktu se ochlazuje)."
Citováno z http://www.vscht.cz/chem_listy/docs/full/1998_05_382-389.pdf

Poznámka: Peltierův článek se často používá k chlazení. Je však třeba si uvědomit, že v konečném součtu článek topí - chladnější spoj se ochlazuje méně, než jak se zbytek obvodu zahřívá. Jde o nutný důsledek druhého termodynamického zákona.

(Jakub Jermář)   >>>  

379) Viditelnost Měsíce a Venuše15. 04. 2007

Dotaz: Dneska (13. 4. 2007) si kamarádka všimla, že už dlouho není vidět Měsíc,ale ostatní hvězdy vidět jsou, takže Měsíc není zakryt mraky, navíc tvrdí, že na západě je větší bíla hvězda(těleso), které hodně září. Děkuji za odpověď (Zuzka)

Odpověď: V těchto dnech (15. 4. 2007) je Měsíc téměř v novu, je tedy na obloze blízko Slunce. To má za následek, že Slunce osvětluje jeho odvrácenou stranu (a Měsíc nám proto ukazuje stranu druhou, neosvětlenou, a proto i špatně viditelnou). Navíc, je-li Měsíc na obloze blízko Slunce, nutně to znamená, že je na obloze především ve dne, v noci pak, stejně jako Slunce vidět není. Jsou-li na obloze Měsíc i Slunce současně, je těžké Měsíc spatřit, neboť jeho světlo je mnohomiliónkrát slabší než světlo přicházející od Slunce. Ze stejného důvodu pak přes den pouhým okem obvykle nepozorujeme hvězdy.

Po západu Slunce je večer na západě v těchto dnech pozorovatelná Venuše (tento jev je relativně častý, Venuše se někdy také lidově nazývá Večernice). Zde si ale dovolím upozornit, že poloha Venuše na hvězdné obloze se mění a tedy ne vždy je na západě po západu Slunce, často ji lze najít naopak ráno před východem Slunce na východě (v takovém případě se jí lidově říká Jitřenka).

(Jakub Jermář)   >>>  

380) Inerciální a neinerciální soustavy15. 04. 2007

Dotaz: Moc bych prosila o vysvětlení inerciálních a neinercíálních soustav. Děkuji předem za odpověď (Kláárísek)

Odpověď: Slovo inerciální vychází z latinského iners, intertis = nečinný. Ve fyzice se pak používá ve smyslu setrvačnosti. Jako inerciální soustavu označujeme každou soustavu, kde není narušena setrvačnost, a tedy když na těleso nepůsobí síla, tak těleso buď stojí (setrvává v klidu) nebo se rovnoměrně přímočaře pohybuje. Všechny ostatní soustavy - tedy takové soustavy, kde těleso má nějaké zrychlení, aniž by na něj působila nějaká síla - označujeme jako neinerciální.

Bližší a rozsáhlejší vysvětlení naleznete například na:
(Jakub Jermář)   >>>  

381) Hašení horkou vodou12. 04. 2007

Dotaz: Nazdar,mě by zajímalo,zda-li je možno hasiti požár ohně horkou vodou,či ne... Děkuji za odpověď :-) (Velitel UPA)

Odpověď: Při hašení požáru jde především o to, abychom ochladili hořící předmět pod teplotu hoření, tedy pod takovou nejnižší teplotu, při které ještě látka samovolně hoří. Druhým pomáhajícím jevem je zabránění přístupu vzduchu (kyslíku) k hořícímu předmětu - pokryjeme-li jeho povrch nějakou vrstvou, třeba vrstvičkou vody, nemůže se již k němu dostat kyslík a tedy nemůže hořet. Obou těchto jevů lze dosáhnout studenou i teplou vodou, teplá voda však o trochu méně těleso ochladí (avšak díky své obrovské tepelné kapacitě a obrovskému měrnénu skupenskému teplu varu/vypařování ochlazuje i tak velmi dobře) a o něco dříve se vypaří. Mohl-li bych si tedy vybrat, hasil bych raději vodou studenou. Přesto ale i horká voda hasí běžný oheň (hořící dřevo, papírm ...) velmi dobře.

(Jakub Jermář)   >>>  

382) Hustota a teplota černé díry12. 04. 2007

Dotaz: V tělese hustotou se blížícímu černé díře, je hustota řádově lišící se normálním jevům v přírodě, ovšem teplota by se měla dle své definice (pohyb částic) blížit 0 K. Je tato úvaha správná ? (DaveM)

Odpověď: Pokud budeme brát hustotu jako hmotnost černé díry dělenou objemem koule definované Schwarzschildovým poloměrem (neboli hranicí bude horizont událostí), což je asi jediný rozumný způsob, jak černé díře hustotu přiřadit, tak možná mnohé překvapí, že hustota černé díry nemusí být nikterak závratná, záleží na její hmotnosti. Pokud by hmotnost černé díry odpovídala hmotnosti Země (tedy okolo 5,97·1024kg), bude její Schwarzschildův poloměr pouhých 9 milimetrů a hustota tedy okolo 2·1030kg·m-3. Pro supermasivní černou díru s hmotností odpovídající sto miliónům hmotností Slunce (a takové se v jádrech galaxií mohou vyskytovat), však její hustota vychází pouhých 1850 kg·m-3, což je pro nás celkem běžná hodnota, na kterou jsme na Zemi zvyklí. Větší černé díry by pak byly ještě řidší.

Rovněž můžeme černé díře přiřadit teplotu (tzv. Beckensteinovu-Hawkingovu teplotu), opět to ale nebude úplně totéž, co považujeme za teplotu u normálních těles. Tato teplota souvisí s vypařováním černých děr a pro většinu černých děr (včetně obou výše zmíněných příkladů) vychází velice blízko absolutní nuly.

Abych ale odpověděl na původní dotaz - když budeme těleso stlačovat (zvětšovat hustotu), bude se zahřívat, jeho teplota tedy poroste. Kdybychom jej stlačili příliš, můžeme z něj teoreticky vytvořit černou díru, pak ale budou mít s ní spojené veličiny jako hustota či teplota trochu jiný význam.

(Jakub Jermář)   >>>