Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
229) Vážení bedny s ptákem
08. 02. 2008
Dotaz: Vážení, vzhledem k tomu, že mé fyzikální vzdělávání skončilo absolvováním
gymnázia, chtěla bych vás poprosit o odpověď na tuto úlohu: Bedna je zavěšena
nad zemí na citlivých vahách. Do bedny vletí otvorem pták, který se nedotýká
stěn ani si nikde nesedá. Zůstane po celou dobu ve vzduchu (poletuje). Ukáží
váhy nějakou změnu a proč? Za Vaši odpověď i věnovaný čas Vám předem děkuji.
M.Nesporá (Milena Nespora)
Odpověď: Bedna sama o sobě svou tíhu nezvětší. Je ale pravděpodobné, že pták máváním křídly zvíří vzduch tak, že tento vzduch bude narážet do stěn či dna bedny, podobně, jako kdyby někdo příslušným směrem foukal. Pak se může nějaká měřitelná změna způsobená tímto "foukáním" při vážení bedny projevit.
Dotaz: V jakém směru se točí voda, např při vypouštění bazénu? Slyšel jsem něco o
tom, že na jižní polokouli se točí ve směru hodinových ručiček, ale tady u nás
(severní polokoule) se toči vždy v protisměru. Co je na tom pravdy? A proč tomu
tak je? (Honza Hybš)
Odpověď: Není to tak, že by se vír při vypouštění bazénu točil vždy na jednu stranu na severní polokouli a vždy na druhou stranu na polokouli jižní. Je ale pravda, že na severní polokouli je trochu pravděpodobnější jeden směr a na jižní dryhý. Je to způsobeno tzv. Coriolisovou silou - silou pozorovanou v rotující soustavě, tedy i na naší kolem své osy rotující Zemi. Velikost této síly je ale v tomto případě nepatrná, takže ji velmi často "přeperou" náhodné vlivy okolí - při vypouštění bazénu tedy můžete pozorovat oba směry stáčení.
V inerciální vztažné soustavě (horní část obrázku) se černé těleso pohybuje v přímém směru.
Z pohledu pozorovatele (červená tečka), který stojí v rotující soustavě (dolní část obrázku), opisuje těleso zakřivenou trajektorii, což si vysvětlujeme tak, že na těleso působí tzv. Coriolisova síla.
Dotaz: Dobrý den. Je známo, že když snižujeme tlak, tak klesá i teplota varu. Když tedy
dáme nádobu s vodou do vývěvy, potom se začne za sníženého tlaku voda vařit
třeba i při pokojové teplotě. Zajímalo by mě, jestli lze v takové vodě uvařit
třeba vajíčko natvrdo nebo párky. Jestliže ano, bylo by jídlo po vyjmutí z vody
stejně horké jako za normálního tlaku? Mohl bych se o takovou vodu spálit? Mohli
byste mi vše trochu podrobněji fyzikálně vysvětlit? Děkuji. (Jan Zubáč)
Odpověď: Bude-li se voda za sníženého tlaku vařit již při pokojové teplotě, znamená to, že její teplota je při varu skutečně pokojová, se vším, co z toho plyne. Jídlo tak neuvaříte, po vyjmutí z aparatury proto bude mít testovaný předmět pokojovou teplotu (a tedy rozhodně vás neopaří), ...
Dotaz: Zaujímala by ma výhrevnosť zmesi propán/bután 30/70. (Ján Borovský)
Odpověď: Středoškolské Tabulky uvádějí u butanu výhřevnost 43,5 MJ/kg, u propanu 50 MJ/kg. Pokud je poměr 70:30 poměr hmotností, nedopustíme se větší
nepřesnosti, když celkovou výhřevnost vypočítáme prostě jako vážený průměr
výhřevností obou složek, tedy:
Dotaz: Nemôžem nikde nájsť presnú tabulku závislosti bodu varu vody od nadmorskej
výšky. Konkrétne potrebujem túto hodnotu pre výšku 6200 m. n. m. Ďakujem. (Ján Borovský)
Odpověď: Na http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/kinetic/vappre.html je kalkulátor (v dolní části stránky pod heslem Boiling Point Variation),
který po dosazení nadmořské výšky vypočítá přibližnou hodnotu bodu varu
vody. Myslím, že v toleranci několika málo stupňů Celsia se dá tomuto
kalkulátoru věřit.
Ve výšce 6200 metrů nad mořem je teplota varu vody díky sníženému tlaku
přibližně 80 °C.
