FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

18) Bruslení na plastovém povrchu15. 07. 2011

Dotaz: Vysvětlení proč brusle kloužou po ledě je jasné a správné. Proč ale také kloužou tytéž brusle po ploše z plastu?? Taková kluziště jsem viděl u nás. (Pavel)

Odpověď: Dobrý den. Co jsem našel na různých internetových stránkách, tak jde o velice zvláštní typ polymeru. Princip skluzu je ale podobný. Brusle svým pohybem způsobí tření, povrch se zahřívá a uvolňuje jakýsi lubrikant. Nic bližšího bohužel nevím.
(Michal Kloc)   >>>  

19) Zima po koupání15. 07. 2011

Dotaz: Proc kdyz vylezeme z vody,ktera je studenjsi nez vzduch, tak je nam zima? (Petra)

Odpověď: Dobrý den. Zima nám je, protože se z nás odpařují ulpívající kapičky vody a odebírají tak teplo z povrchu těla.
(Michal Kloc)   >>>  

20) Vážení se ve vakuu15. 07. 2011

Dotaz: chtel bych se zeptat,jak se da vypocitat rozdil hmotnosti ve vakuu a vzduchu...je na to nejaky koeficient na prepocteni? (marcel)

Odpověď: Dobrý den. V obou případech bude Vaše hmotnost stejná. Když se však budete vážit v prostředí se vzduchem, bude Vás na rozdíl od případu ve vakuu (velice mírně) nadlehčovat vztlaková síla. V jejím spočtení tedy tkví odpověď na Vaší otázku. Zběžně jsem spočetl, že člověku o hmotnosti 70 kg (objem těla cca 70 dm3) "ubere" vztlak na váze cca 0,1 kg.
(Michal Kloc)   >>>  

21) Země provrtaná skrz naskrz15. 07. 2011

Dotaz: Dobrý den, při práci s GPS jsme hledali nejdelší vzdálenost od místa svého bydliště-tedy svého "protinožce".Ten bod se nachází někde v oceánu u Nového Zélandu. Přitom jsme si položili otázku, na kterou jsme měli různé teorie. Co by se stalo, kdybychom z našeho stanoviště provrtali celou zeměkouli, až k svému "protinožci"? Pomineme teplotu zemského jádra!Čistě teoreticky. Někteří z nás se domnívají, že dojde k spojité nádobě - voda se dostane až na naše stanoviště, druzí mají názor, že voda dojde k těžišti (jádru),Je tu i názor, že voda dojde i za těžiště o hydrostatický sloupec výšky vody v daném místě oceánu. Bereme to jen jako zajímavou dikuzi o fyzikálních zákonech a rádi bychom věděli řešení této situace. V případě, že nám odpovíte budeme moc rádi. Děkujeme a přejeme pěkné prázdniny. S pozdravem Ladislav Vysloužil (Ladislav Vysloužil)

Odpověď:

Dobrý den.

Ve své podstatě vysvětlení pomocí spojitých nádob i vyrovnání hydrostatických tlaků je v pořádku, obě jsou v principu totožné. Jediné, které se mi jeví jako špatné, je to, že voda doteče "jen" k těžišti. Pokusím se podrobněji popsat své úvahy a uvidíme, nakolik se budeme shodovat :-)

Předně, Váše debata se týká již klidového stavu, kdy systém zrelaxuje do rovnováhy. Zajímavé ale je zamyslet se nad procesem, kterým se do této rovnováhy systém dostane. Kdybychom do této "nekonečně hluboké šachty" vhodili kamínek a neuvažovali energetické ztráty (tření), tak by onen kamínek konal netlumený kmitavý pohyb. Gravitační síla by působila "jako pružinka". Při pádu by se zeslabovala směrem k těžišti a po průchudu tímto rovnovážným bodem by opět nabírala na síle. Lze to nahlédnout ze situace, kdy se kamínek nachází v hloubce H pod povrchem Země o poloměru R. Gravitační urychlení zde způsobuje výhradně hmota Země koncentrovaná v kouli o poloměru (R-H). Gravitační příspěvky "slupky" nad touto koulí (tedy mezikoulí o tloušťce H) nepřispívá, neboť jeho gravitační působení se vzájemně vyruší. Toto by bylo vhodné nějak přesněji ukázat, ale myslím, že to lze alespoň odtušit.

V případě "vlití" oceánů můžeme říci, že se bude jednat o mnohem složitější pohyb, jeho základ však bude opět pohyb kmitavý, podobně, jak popisuji výše. Asi bychom měli uvažovat ztráty třením, a tak budou kmity oslabovat a systém bude relaxovat do rovnovážné polohy. Tou bude stav, kdy těžiště těchto oscilujících vodních mas se bude nacházet v těžišti Země - v rovnovážné poloze. To odpovídá stavu, kdy hydrostatické tlaky sloupce vody na jednu i na druhou stranu od rovnovážné polohy jsou shodné.

(Michal Kloc)   >>>  

22) Desetikačka03. 05. 2011

Dotaz:

Počítala jsem hustoty kovu mince a vyšlo mi 75g400mg.chtěla bych se zeptat z jakého kovu je 10 kč vyrobena?Děkuji za odpovět

(Ester)

Odpověď:

Vašim výsledkům bohužel nerozumím. Hustota je definovaná jako poměr hmotnosti a objemu, její jednotka je například kilogram na metr krychlový (kg/m3), případně gram na centimetr krychlový (g/cm3). V případě Vámi zmiňované desetikoruny by se dalo postupovat následovně:
   - Změříme si průměr mince a vydělíme dvěma, tím získáme poloměr. K výpočtu objemu budeme potřebovat ještě výšku mince.
   - Pomocí vzorce pro výpočet objemu válce V=π*r2*výška získáme hodnotu asi 1,2 cm3.
   - Máte-li váhy, zvažte si minci. Z oficiálních zdrojů se dá zjistit, že 10 Kč váží 7,62 g. Dosazením získáme výsledek - hustotu přibližně 6,34 g/cm3.

Tuto hodnotu budete ale těžko hledat v tabulkách, protože jde o plátovanou ocel (sama ocel nemá jednoznačně danou hustotu), galvanicky pokovenou mědí. Navíc se při našem výpočtu, kdy předpokládáme, že mince je dokonalý válec, dopouštíme chyby způsobené tím, že mince dokonalý válec není - má vroubky, vylisované obrázky, ... (Tato chyba by se dala eliminovat použitím odměrného válce s kapalinou o předem známém objemu. Protože kapalina se přirozeně ustaluje s vodorovnou hladinou, je pro nás snazší odečíst přesný objem, který ve válci přibyde po vhození "rozsochaté" mince).

(Ivana V.)   >>>