Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1466) Hemžení atomů
13. 02. 2002
Dotaz: Prečo sa sa atomy a molekuly v pevných látkach pohybujú? Veď sú predsa pevne viazané, narozdiel od plynného a tekutého skupenstva. Čo, alebo aká sila ich núti vybrovať okolo svojich rovnovážnych polôch? (Marek Krakovský)
Odpověď: Z vašeho dotazu
čiší zkušenost z normálního života, podpořená
Newtonovými zákony, že kde není síla, není zrychlení, a je
klid nebo rovnoměrný pohyb. Když je síla, která působí
proti vychýlení z rovnovážné polohy, nastanou kmity, které
v makrosvětě jsou vždy tlumené a po čase se utlumí. V
mikrosvětě je ale normalní nikoli mrtvolný klid, ale
hemžení, neboť například základní stav jakéhokoli
oscilátoru (třeba atomu v potenciálu atomů ostatních)
odpovídá jednak nenulové energii, jednak tomu, že daná
částice nesedí na jednom přesném místě, ale vyskytuje se s
jistou pravděpodobností okolo rovnovážné polohy. Má-li
částice, např. atom, větší energii (například vyšší
teplotu), může se od rovnovážné polohy dostat dále, má
větší rozptyl hybnosti, prostě hemží se více.
Představujte si to tak, že "pevná vazba" jsou
pružinky k okolním atomům a zkuste se trochu seznámit s
kvantovou mechanikou.
Odpověď: Tak podrobné tabulky, ve kterých by byly uvedeny hustoty
jednotlivých druhů benzínu bohužel nemáme. Není ale důvod,
aby se hodnota hustoty benzínu Natural 95 příliš lišila od
hodnot 700 - 750 kg/m3 uvedených pro benzín v
běžných tabulkách. Pokud to z nějakého důvodu potřebujete
znát přesně, zkuste zavolat do nějaké rafinérie.
Ostýcháte-li se, můžeme tam zavolat my.
Dotaz: Při čtení odpovědi na otázku o odlétajících jiskrách mě napadla
možná související otázka. Všiml jsem si, že pokud přejíždí pantograf
tramvaje přes nějaký spoj na napájecím drátě, vzniká intenzívní jiskra
(záblesk) jasně zelené barvy? Jak k tomu dochází? Hraje tu roli ionizace
plynu? Proč je záblesk právě zelený - závisí to na protékajícím proudu? (Tomáš Nový)
Odpověď: Při přejezdu pantografu přes nějakou nerovnost na troleji vznikne
zřejmě chvilkový oblouk, který znamená výboj ve vzduchu a odpařuje a
ionizuje materiály troleje a pantografu. Světlo onoho elektrického oblouku
(ionizovaného plynu) může být zabarveno ionty těchto materiálu podobně
jako se barví plamen (důvodem jsou spektra prvků a intenzity jednotlivých
čar). Pantograf má sběrači listu grafitovou, z toho zelená nebude, zato
trolej je měděná (ověřeno u Dopravních podniků) a to by mohlo být důvodem
té zelené barvy (jinak se oblouk zdá bílomodrý a není moc zdravé do něj
zírat). Ověřit to lze spektrometrem, kterým byste sledoval místo na
troleji, kde to často jiskří.
Dotaz: Mají všechny elektrony stejný počet KVARKů, jestli ano, tak jestli ty KVARKy jsou vždy stejné nebo se liší jejich specifikace (up,down...) podle druhu ATOMU.
(Jiří Voldán)
Odpověď: Elektrony nemají
žádné kvarky. V současném pohledu na částice mikrosvěta
jsou "opravdu elementárními" částicemi leptony
(elektrony, miony a tau-leptony se svými neutríny), kvarky a
kvanta polí odpovídajících za interakce (fotony, gluony a
intermediální bosony slabých interakcí), podívejte se na
materiály na stránce http://www-hep.fzu.cz/~rames/outreach/castice.html. Na Vaši případnou (a zcela logickou
otázku), že za chvíli budeme považovat za elementární
částice něco jiného, odpověď zní, že se substruktura
oněch dnes "opravdu elementárních" částic dále
zkoumá, zatím však signály o tom, že by bylo něco
elementárnějšího, nejsou.
Dotaz: Mám problém s Newtonovým dalekohledem. Nedaří se mi najít rovnici
světelnosti okuláru. (Jirka)
Odpověď: Světelnost optického systému je hodnota, charakterizující světlost obrazu,
tvořeného tímto systémem. Pro zvětšení světelnosti se používají antireflexní
vrstvy nanesené na povrch čoček objektivu a okuláru.
F = ohnisková vzdálenost objektivu x zvětšení dalekohledu
Světelnost = F/průměr objektivu dalekohledu
