Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1463) Sčítání rychlostí
19. 02. 2002
Dotaz: Som veµmi rád , že ste mi odpísali. Idem k veci. Čo je vskutočnosti príčinou toho, že keď sa pohybuje teleso podsvetelnou rýchlosťou, z ktorého sa šíry svetlo po sčítaní rýchlostí dostaneme podsvetelnú rýchlosť. To isté platí pri sšítaní dvoch dodsvetelných rýchlostí. Napríklad keď imaginárna kozmická loď letí vesmírom rýchlosťou 150 000 km/s a vystrelí v smere letu strelu rýchlosťou 151 000 km/s. Rýchlosť strely bude podsvetelná. Počul som, že v prípade lokomotívy ktorá má v predu reflektor čo svieti rýchlosť svetla stále 300 000 km/s lebo mi tie fotóny nenesieme zo sebou ako napr. náboj, ktorý by sme z lokomotívy vystrelili. Že tie fotóny vznikajú priamo tam. Lenže tam už sú , ako energia, ibaže v inej forme - ako chemická energia uložená v batérii. Dá sa to vôbec vysvetliť logicky a prirodzene? Len mi nepíšte nejaké Einsteinove vzorce kontrakcie hmotnosi, dĺžky či času. Tie mi pripadajú , ako keby si ich Einstein sám vymyslel aby mu sedela teória a mohol ju pohodlne dokázať. Dá sa to aspoň približne pochopiť zdravým "selským" rozumom? A chápete to Vy? (Marek Krakovsky)
Odpověď: Když jde o teorii
relativity, "selský rozum" docela často selhává. Je
celá plejáda knih s různě složitým vysvětlením vámi
zmíněných obskurních jevů (např. krásně jednoduchá
knížečka Landau, Rumer: Co to je teorie relativity, vydaná u
nás v roce 1971 a pak několikrát později).
Ukázkový příklad: Když srazíte dvě jádra přilétající
z opačných stran s velkou energií, narodí se s jistou
pravděpodobností také pár fotonů, které z místa srážky
odsviští rychlostí světla (30 cm za nanosekundu), kterou dnes
dokážeme dobře měřit. Když tutéž srážku realizujete
tak, že urychlíte jenom jedno jádro, které vrazí do jádra
klidného, máte skoro totéž, co předtím, akorát že
sražená jádra se řítí ve směru projektilového jádra
pěknou rychlostí, která může být dost blízkou rychlosti
světla (třeba 0.99 c je teď snadno dosažitelné v CERNu).
Teď ty narozené fotony (a i jiné částice) vylétají z
pohybující se sražené soustavy a podle selské logiky by
měly mít rychlost
0.99 c + c = 1.99 c. Ale ono se dá změřit, že letí opět
rychlostí c. A tento výsledek není výmyslem lidského
intelektu, to je experimentální fakt, stejně jako fakt, že
velmi rychlé částice se hůře zahýbají elektromagnetickými
poli (jsou "setrvačnější", mají větší hmotnost)
a letící žijí déle, než když mdle stojí na místě.
1464) Napětí na elektrodách ponořených do elektrolytu
19. 02. 2002
Dotaz: Jsem vyučující, který zase v něčem šťoural... Otázka: Vložíme-li elektrodu do elektrolytu, má nenulový potenciál. Tvrzení: Znamená to, že mezi ní a např. zemí (topením) má být nějaké napětí (rozdíl potenciálu). Naměřili jsme voltmetrem vždy nulu při kombinaci různých kovů s roztokem kys. sírove. Kde je chyba? Konzultoval jsem s oběma kolegyněmi i s chemikáři a nic moc jsme nevymysleli. Takže platí "Tvrzení"? (Petr Koritina)
Odpověď: Pokud jste strčil
elektrodu do kys. sírové v kádince na stole a měřil napětí
mezi ní a topením, mohl jste naměřit skoro cokoli (elektrolyt
v kádince není totiž vodivě spojen se zemí, topením a
čímkoli jiným a tedy nemá žádný důvod, aby měl
definovaný potenciálový rozdíl. Konkretní výsledek závisí
samozřejmě na vlastnostech voltmetru, moderní multimetr s
obrovským vnitřním odporem funguje jako anténa). Když ale
strčíte do elektrolytu elektrodu z jednoho kovu a vedle ní
elektrodu třeba z uhlíku z baterky, určitě nějaké napětí
naměříte. My jsme to s Míšou zkoušeli s různými
"elektrolyty", výsledky viz. http://hp02.troja.mff.cuni.cz/~urbanova/lemon.htm
Dotaz: Potřebovala bych vědět, jakou hustotu má káva.
(Lenka Ryšavá)
Odpověď: Milá Lenko, to já nevím, a hlavně nevím, jakou kávu máte na mysli, jestli mletou
nebo zrnkovou nebo nějakou rozpustnou. Ale v každém případě je naprosto
triviální vzít pytlík té, co vás zajímá, přečíst si na tom pytlíku, kolik
kávy tam je, nasypat ji do odměrného válce nebo nějaké skleničky nebo
kuchyňské odměrky a tak zjistit její objem. Hustota je hmotnost/objem.
Dotaz: Prečo sa sa atomy a molekuly v pevných látkach pohybujú? Veď sú predsa pevne viazané, narozdiel od plynného a tekutého skupenstva. Čo, alebo aká sila ich núti vybrovať okolo svojich rovnovážnych polôch? (Marek Krakovský)
Odpověď: Z vašeho dotazu
čiší zkušenost z normálního života, podpořená
Newtonovými zákony, že kde není síla, není zrychlení, a je
klid nebo rovnoměrný pohyb. Když je síla, která působí
proti vychýlení z rovnovážné polohy, nastanou kmity, které
v makrosvětě jsou vždy tlumené a po čase se utlumí. V
mikrosvětě je ale normalní nikoli mrtvolný klid, ale
hemžení, neboť například základní stav jakéhokoli
oscilátoru (třeba atomu v potenciálu atomů ostatních)
odpovídá jednak nenulové energii, jednak tomu, že daná
částice nesedí na jednom přesném místě, ale vyskytuje se s
jistou pravděpodobností okolo rovnovážné polohy. Má-li
částice, např. atom, větší energii (například vyšší
teplotu), může se od rovnovážné polohy dostat dále, má
větší rozptyl hybnosti, prostě hemží se více.
Představujte si to tak, že "pevná vazba" jsou
pružinky k okolním atomům a zkuste se trochu seznámit s
kvantovou mechanikou.
Odpověď: Tak podrobné tabulky, ve kterých by byly uvedeny hustoty
jednotlivých druhů benzínu bohužel nemáme. Není ale důvod,
aby se hodnota hustoty benzínu Natural 95 příliš lišila od
hodnot 700 - 750 kg/m3 uvedených pro benzín v
běžných tabulkách. Pokud to z nějakého důvodu potřebujete
znát přesně, zkuste zavolat do nějaké rafinérie.
Ostýcháte-li se, můžeme tam zavolat my.
