Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1449) Černá díra
11. 03. 2002
Dotaz: Zajímalo by mě, jak je možné, že černá díra se může "odpařit", když je známo, že z ní není úniku ani pro světlo. Z literatury jsem se dozvěděl, že pokud pár částice-antičátice anihiluje u horizontu událostí černé díry, pak jedna z nich "odfrnkne" zpět do prostoru, ale druhá do ní spadne,a to přece, pokud tomu dobře rozumím, znamená přírustek hmoty. (Petr Giesl)
Odpověď: Jádro pudla je v
tom, že pár částice-antičástice na chvilku vznikly ve vakuu
nebo například z fotonu je virtualní. Tohle divné slovo zde
znamená "skoro jako normální" (podobné virtualní
realita je SKORO jako realita), pro pár částice-antičástice
to ale speciálně znamená, že částice a antičástice
nemusejí mít správnou hmotnost (takovou hmotnost, která je
vidět v experimentech). Když ovšem černá díra sežere
jednoho člena páru a druhému tedy nezbude než zůstat v
tomhle našem světě, zůstává jako REÁLNÁ částice se
správnou hmotností, jakou máte třeba v tabulkách. Na černou
díru nezbude než vyrovnat zákon zachování energie a
hybnosti, jinak řečeno vlastně zaplatit za produkci reálné
částice a tím hubnout.
Dotaz: Proč mají všechny sněhové vločky šesterečnou symetrii? Tj. proč mají vůbec nějakou symetrii a proč zrovna šesterečnou? (Tomáš Buchta)
Odpověď: Molekuly mají
různé tvary a když si molekuly k sobě sedají, v jistých
konfiguracích jim to lépe pasuje, dokonce způsoby, jak k sobě
pasují, mohou záviset na vnějších podmínkách, např.
teplotě. Asi víte, jak vypadá molekula vody. Předpokládejte,
že když si k sobě chtějí sednout molekuly vody, raději se
přiblíží H k O, a za tohoto předpokladu zkuste vymyslet
nějakou pravidelnou strukturu (pravidelná struktura bude asi
mít menší energii a bude stabilnější než chaotická).
Možná, že dojdete k šesterečné soustavě jako matka
příroda.
Mrkněte se ještě na pár pěkných stránek ("snow
flake" v hledači) http://www.its.caltech.edu/~atomic/snowcrystals/primer/primer.htm
fotografie vloček - http://snowcover.gsfc.nasa.gov/crystals.html
jak se dělá sníh -
http://www.howstuffworks.com/snow-maker1.htm
.
Dotaz: Prosím Vás o pomoc při hledání elektronické formy informací o dynamice atmosféry (zejména z hlediska monitorování imisí), či atmosféře obecně. (Vladimír Petr)
Odpověď: Zajímavosti nejen o
složení, struktuře a dynamice atmosféry se dočtete na
stránce: http://meteo.zde.cz/
Dotaz: Při statistickém zpracování dat (nejen fyzikálních), vyhodnocujeme statistický soubor také pomocí variačního koeficientu nebo směrodatné odchylky . Jakých maximálních hodnot ( např. v procentech ) smí variační koeficient nabývat, abych mohla říci, že aritmětický průměr správně popisuje uvedený statistický soubor nebo že měřená data jsou dostatečně přesná.
(Milada Otradovcová)
Odpověď: Milá kolegyně,
za prvé musím říct, že nejsme statističtí experti. Na druhé straně také
různé statistické metody používáme, což mne vede k jisté nedokonalé
odpovědi: Skoro vždycky je to na nás, jakou hranici si sami stanovíme pro
výroky typu, že výsledek je "správný", je "v mezích chyb" atd. Ono
stanovení hranice znamená rozhodnutí, s jakou pravděpodobností si chceme
být jisti, resp. jakou pravděpodobost mýlky připouštíme, tj. my si musíme
zvolit nějakou "hladinu významnosti" (například 95%) a k ní najdeme oblast
přijatelných hodnot dané veličiny. Když si vezmete aritmetický průměr a,
spočítáte jeho sígma, řeknete si těch 95%, pak s pravděpodobností 95%
"správná hodnota" leží uvnitř a +- (2*sígma), kdybyste si zvolila hladinu
významnosti 99.9%, byl by "přijatelný interval" a +- (3.29 sígma). Má
neumělá odpověď nemůže nahradit pohled od statistických knih do kapitoly
testování hypotéz.
