Dotaz: Pravou i levou rukou uchopím přední zdemontované kolo jízdního kola za osku a prudce jím roztočím o zem. Jednou rukou ho pak klidně mohu pustit, držím ho pouze jednou rukou,a to dokonce takovým způsobem, že mi leží na prstu. Kolo nespadne a drží stejný směr. Proč je tomu tak, souvisí stabilita jedoucího cyklisty s tímto jevem? (K.Balvar)
Odpověď: Jev,
který popisuješ souvisí s tím, že na osu ROZTOČENÉHO
setrvačníku působí tíha tak, že stáčí osu rotace VE
VODOROVNÉM směru. Na prstě nebude tedy kolo s osou mířící
stálým směrem, ale bude osa rotovat ve vodorovné rovině.
Ještě lépe to bude vidět, jestliže kolo místo podepření
prstem pověsíš za provaz. Rovnováha na kole s tím úzce
souvisí. Když se kolo nakloní např.doleva, způsobí zemská
tíže pootočení osy kola doleva a kolo se bude nadzvedávat.
Dotaz: Rád bych věděl proč u mikrovlnné trouby je frekvence záření 2,45 Ghz.
Je zvláštní, že tuto hodnotu zná hodně lidí z mého okolí, ale nikdo mi nedokáže říci, proč je to tak....
(Tomáš Martinka)
Odpověď: Milý pane kolego, je to proto, že právě tyto frekvence jsou
dobrým kompromisem pro to, aby byly tak akorát absorbovány
vodou, tuky a dalšími organickými materiály - pronikají do
hloubky několika centimetrů a tak zahřívají objemově to, co
do trouby strčíte. Mechanismus absorbce je asi takový, že
cloumáte molekulami, které jsou ale vázány k okolním. Tím
se absorbovaná energie "chaotizuje" a pokrm se hřeje.
Podívejte se na stránky http://www.howstuffworks.com/microwave.htm a zvláště na odkaz in-depth questions and
answers. Podobných stránek je moc. Jinak je to dost podobné
tomu, když si mobilním telefonem při hovoru hřejete mozek,
jen ten výkon je tak zhruba tisíckrát menší...
Na frekvenci 2,45 GHz resonují molekuly vody H2O. Voda je ale
obvykle ve tvaru "nadmolekul" typu (H2O)5 nebo (H2O)6,
protože je to energiově výhodnější. Když molekula rezonuje
a rozkmitá se, vytrhne se tím z nadmolekuly (na to je potřeba
jistá energie E). Zpětnou tvorbou nadmolekul se tato energie
zpětně uvolní, což se projeví tím, že se voda zahřeje.
Proto se vám za 12 s rozpeče rohlík (díky vodě v něm),
zatímco mikrotenový pytlík zůstane studený, a ohřívá se
spíš kontaktem s teplým rohlíkem.
Podívejte se třeba do velké barevné učebnice FYZIKA
(Halliday, Resnick, Walker), čes. překlad Prometheus,2001, do
kap. 23.9 Mikrovlnné vaření..
Dotaz: Je rozdíl mezi rychlostí ohřevu stejného množství vody o 1 stupeň (např. z 10 na 11 oproti z 20 na 21). Samozřejmě za předpokladu stejných podmínek v obou případech.
(Tomáš Sedláček)
Odpověď: Ohřev se běžně děje stykem s nějakým teplejším tělesem, plotýnkou, ponorným vařičem, plamenem apod. Přitom přenos tepla je tím intenzivnější, čím větší je rozdí topného elementu a ohřívaného tělesa. Z toho plyne, že principielně bude ohřev z 10 stupňů na 11 za daných podmínek snadnější (rychlejší), než z 20 na 21. Je ovšem jasné, že pro relativně vysoké teploty ohřívače bude tento rozdíl zanedbatelně malý. Když ale budeme držet v ruce sklenici s nápojem, aby nebyl pro pití moc studený, bude rozdíl v toku tepla měřitelný, jak si můžete sám vyzkoušet.
Dotaz: Vysvětlete, prosím, zjednodušeně princip přenosu
/vysílání i příjmu/ hlasových a textových zpráv
mobilními telefony a internetem. Jak se odlišují
signály pro jednotlivé přístroje? (Jiří)
Odpověď: Milý
kolego, velmi jednoduše řečeno, po internetu se posílají
malé balíčky dat, které jednotlivé počítače v uzlech
sítě přeposílají podle adresy na balíčku. Balíček může
obsahovat jakákoli data, tedy vedle textu zdigitalizované
povídání i jiné věci. Mobilní telefony posílaji také
balíčky zdigitalizované řeči nebo SMS, ovšem komunikují v
přesně definovaných okamžicích s nejbližší stanicí
mobilní sítě. Hromadu článků o technických aspektech
mobilní komunikace najdete na http://www.mobil.cz/mobilni_komunikace/mobilni_technologie/GSM/,
mimo jiné i popis fungování SMS (je tam několik článků o
nich, včetně detailního popisu komunikačního protokolu).
