Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
137) Rychlost částic ideálního plynu
22. 07. 2008
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli se v ideálním plynu musí všechny částice pohybovat stejnou rychlostí. (Jiří Latner)
Odpověď: U ideálního plynu se obvykle předpokládá, že četnosti rychlostí částic plynu odpovídají tzv. Maxwellovu rozdělení rychlostí, obdobně, jako jsou rozděleny rychlosti u reálných plynů s vlastnostmi blízkými plynu ideálnímu. Molekuly (resp. částice plynu) se tedy pohybují různými rychlostmi.
Dotaz: Roztočený volný setrvačník udržuje vektor osy otáčení ve stálé poloze
vůči hvězdám. Hvězdy se ale také pohybují, byť velmi pomalu. Vůči
čemu tedy vlastně udržuje setrvačník konstatní polohu? (Radim Pospěch)
Odpověď: Roztočený volný setrvačník udržuje osu rotace (neboli vektor osy otáčení) neměný vůči libovolnému inerciálnímu systému.
Dotaz: Dobry den chtel sem se zeptat co bych musel udělat abych vyrobil žárovku
která vydrží 100let (nejsou žádná omezení) (Matěj Zeman)
Odpověď: Důležitým prvkem klasické žárovky je vlákno žhavené na vysokou teplotu - v nejběžnější dnes používané žárovce jde o wolframové vlákno (wolfram dobře snáší vysoké teploty, má poměrně vysokou teplotu tání), které se průchodem elektrického proudu zahřívá běžně až na teplotu okolo 2500 °C. Při takto vysokých teplotách ovšem snadno dochází k sublimaci (vypařování, odpařování) materiálu z povrchu vlákna, čímž se vlákno pomaloučku ztenčuje. Čím tenčí vlákno, tím více se ale zahřívá, až se jednou zahřeje na nějakém místě příliš, překročí lokálně teplotu tání a dojde k přetržení/"přepálení" vlákna. Tomuto jevu neumíme zabránit, můžeme se ale snažit jej zpomalit. Jednou z možností je nažhavit vlákno o něco méně - pak ale také méně svítí a přeměna elektrické energie na viditelné světlo je méně účinná. Další možností je vyplnit skleněnou baňku nějakou sloučeninou obsahující halogen - více viz článek Jak funguje žárovka a zářivka.
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych vědět jestli se skládá sluneční záření jen z
UV, světelného a IČ záření? Nebo i další složky jako je gama záření
atd. Jaké složky to tedy jsou? (Jana)
Odpověď: Slunce emituje záření prakticky v celém elektromagnetickém spektru (samozřejmě s různou intenzitou pro různé vlnové délky), jeho záření před vstupem do zemské atmosféry zhruba odpovídá záření absolutně černého tělesa oteplotě okolo 6000 °C. Nejintenzivněji Slunce září ve viditelné části spektra (maximum je okolo vlnové délky 500 nm; uvádí se, že na viditelné světlo připadá až 48 % vyzářené energie), dále pak v infračerveném oboru (až 45 %) a ultrafialovém oboru (7 %). Ostatní části spektra jsou ve slunečním spektru sice také zastoupeny, ale v porovnání s viditelným světlem a IR ne nijak výrazně. V rentgenové a gama oblasti září zejména Slunční koróna.
Dotaz: Uvažuji teoreticky o nízkoteplotním parním stroji. Narážím ale na
problém vhodného média - jde mi o látku s nižším bodem varu než voda,
ale všechny co znám jsou buď prudce hořlavé nebo jedovaté či jinak
neekologické. Existuje, prosím, něco vhodného? (Ivan)
Odpověď: Ať přemýšlím, jak přemýšlím, vypadá to, že Vám neporadím. Nižší teploty varu
mají aceton, estery, alkoholy - vysoce hořlavé, jedovaté, chlorované
deriváty, které sice nejsou hořlavé, ale jedovatostí to vynahrazují,
uhlovodíky - toxické i hořlavé... Z běžných kapalin zřejmě nebude použitelné
nic. Což je asi jeden z důvodů, proč se parní stroje konstruují pro vodu.
