Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1208) Rádiový přenos
03. 12. 2002
Dotaz: Mám referát na téma radiový přenos (spojení) a zařízení co s tím souvisejí.
Nevíte, kde bych našel nějaké informace na toto téma. Mělo by to být na vyšši
vědecké úrovni. (Petr)
Odpověď: Milý Petře,
pro Váš referát by bylo nejlepší nastudovat si partie o elektromagnetickém
vlnění z nějaké učebnice fyziky - pro střední školy, nebo nějaké skriptum
VŠ.
Elektromagnetické vlny používané v radiotechnice dělíme podle délky na:
dlouhé [DV] - 30 000 - 3000 m
střední [SV] - 3000 - 300 m
krátké [KV] - 300 - 10 m
velmi krátké [VKV] - méně než 10 m.
Elmag. vlny se šíří jednak povrchovou, jednak prostorovou vlnou.
Prostorová vlna se odráží od vodivé ionosféry. Vlny dlouhé a střední se
šíří převážně povrchovou vlnou, kratké vlny převážně vlnou prostorovou.
Velmi krátké vlny se šíří povrchovou vlnou na vzdálenost přímé viditelnosti. http://www.quido.cz/objevy/toc.asp - na této stránce najdete
informace o objevech a vynálezech např. dálkové ovládání, DVD, fax, mobilní
telefon, radar, rozhlas, televize atd.
Teorie elmag. vln je opravdu velice široká a nemá smysl ji tady nějak
vypisovat. Musíte si to nastudovat sám. Snad Vám v referátu pomůžou i
informace z uvedené stránky jako zajímavosti.
Dotaz: Do školy mám za úkol seminární práci do fyziky. Zadání zní: pohyby v tíhovém poli Země (volný pád, svislý, vodorovný a šikmý vrh). Pohyby umělých družic (perigeum, apogeum). Můžete mi, prosim, poradit, kde k tomuto zadání mohu na internetu najít nějaké informace.
(Michal)
Dotaz: Mám ve školní sbírce pomůcku nazvanou Gleubeho trubice a nevím, co se jí dá konkrétně demonstrovat. Je to skleněná trubice tvaru válce, na koncích trochu zúžená, je dlouhá asi 25 cm. Od obou konců vedou rovné elektrody-dráty směrem do středu trubice. Konce elektrod jsou uprostřed od sebe asi 0,5 cm vzdálené.
(Iveta)
Odpověď: Já to znám pod názvem Gehrkeho trubice a je to doutnavka, kde délka výboje na záporné elektrodě (té tyčince) roste s napětím (pozor, potřeba zařadit ochranný odpor nebo zapojit k sekundáru rozkladného transformátoru). Dá se rozkladným rotujícím zrcadlem ukázat střídavost světelného napětí. Já ji používám bez zrcadla tak, že ji mám na dvojlince (asi 75 cm dlouhé) a točím s tím ve svislé rovině a setrvačnost oka vidí skorosinusovku na obvodu té kružnice.. Viz. např. Hlavička: Pokusy z elektřiny - I Kapitola - Doutnavkový oscilograf.
Dotaz: Dobrý den chtěl bych se zeptat na jeden problém týkající se určení polohy elektronu v prostoru.
Totiž když se snažíme polohu elektronu určit tak, že na něj vystřelíme foton o určité vlnové délce, zjistíme jeho polohu jen přibližně.
Čím bude mít foton delší vlnovou délku, tím méně ovlivní rychlost elektronu, ale tím hůře zjistíme polohu elektronu. Problém je ale v tom, že nechápu to, že čím bude mít foton kratší vlnovou délku, tím přesněji určíme polohu elektronu. Sice kratší vnová délka fotonu ovlivní rychost elektronu dost hodně, ale nechápu jedinou věc, proč je samotná poloha elektronu určena přesněji, když vlnová délka fotonu je kratší.
díky (Robin Muller)
Odpověď: Já se přiznám, že nevím, jak prakticky jedním fotonem změřit polohu elektronů a předpokládám, že autor řádek, které jste měl na mysli, to myslel značně symbolicky. Když chcete studovat strukturu malých objektů nějakým elektromagnetickým vlněním, pak rozlišovací schopnost souvisí s vlnovou délkou - je-li vlnová délka větší než struktura, neuvidíte ji. Proto na malé objekty potřebujete adekvátně krátké vlnové délky, obrazně i na určení polohy elektronů. Tato "optická" zkušenost se také najde v kvantové teorii, kde může být například zformulována v podobě relaci neurčitosti.
