Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1186) Energie elmag.vlny
17. 12. 2002
Dotaz: Představte si tenkou vrstvu, dopadá na ni z jedné strany světlo, odráží se
jak od jedné tak od druhé strany vrstvy, pokud bude mít
vrstva správnou tloušťku tak odražené vlnění zinterferuje a zanikne.
Zajímalo by mě, jestli opravdu v tomto případě zanikne elektromagnetické
vlnění a kam se ztratí energie, kterou nese. (Tomáš Kučera)
Odpověď: Zanedbáme-li pohlcování světla, pak se energie elektromagnetické vlny
zachovává. Na rozhraní se ovšem dělí energie vlny dopadající mezi energii
vlny odražené a procházející. Najděte si v učebnicích elektromagnetického
pole odvození Fresnelových vzorců, to je přesně toto.
Dotaz: Můžete mi, prosím, vysvětlit co je to skleníkový efekt?
A poradit kde bych mohla na internetu o něm najít něco víc? (Ivana Šerá)
Odpověď: Milá Ivano,
ve dne na Zem neustále dopadají sluneční paprsky, které naši planetu
oteplují. Během noci Země naopak vysílá nashromážděné teplo zpět do
vesmíru. Zdá se to jednoduché, ve dne planeta teplo pohlcuje a v noci ho
vysílá. Ale...
Kdyby všechno záření zase hned utíkalo do vesmíru, byla by průměrná
teplota na naší planetě - 19°C a rozdíly denních a nočních teplot by
přesahovaly 50°C. Za takových podmínek by zde život, jak ho známe, zřejmě
nevznikl. Stálejší a vyšší teploty jsou na Zemi díky její atmosféře. Kdyby
v ní ale byly jen plyny dusík a kyslík (v atmosféře jich je asi 99%), byla
by průměrná teplota na Zemi stále jen 6°C. Za podstatně příjemnější
podnebí (prům. teplota 15°C) vděčíme skupině plynů, která zadržuje část
unikajícího tepla a posílá ho zpět na zem. Díky tomu neklesají noční
teploty hluboko pod bod mrazu.
Sluneční paprsky putují vesmírem jako světelné záření, které se na Zemi
mění v záření tepelné neboli infračervené. Tyto plyny propouští světelné
záření beze zbytku, ale tepelné jen částečně. Atmosféra tak funguje na
stejném principu jako skleník - světelné záření ze Slunce prochází sklem
téměř bez překážky a je absorbováno rostlinami a půdou uvnitř skleníku.
Tepelné záření, které vyzařuje z rostlin a půdy, je však absorbováno
sklem, které zpětně vyzařuje určitou část opět do skleníku. Sklo tak
funguje jako "peřina", která pomáhá udržovat ve skleníku teplo. Proto se
tomuto jevu říká skleníkový efekt a vzdušní strážci nasšho tepla dostali
název skleníkové plyny. Důležité skleníkové plyny jsou oxid uhličitý,
metan, oxid dusný, ozón, vodní pára a tzv. freony. Prvních pět plynů je
přirozených, freony jsou umělé a v atmosféře před zásahem člověka nebyly.
Další podrobnější informace o skleníkovém efektu se dočtete na souhrnné
stránce: http://www.mujweb.cz/www/yann/ , kde najdete spoustu odkazů na
další stránky rozdělené podle úrovně, takže si můžete vybrat, která vám
nejvíc vyhovuje.
Dotaz: Co je to ultračervené záření?
(Pavel Kerekeš)
Odpověď: Milý Pavle,
asi jste se spletl, termín ultračervené záření se nepoužívá! Existuje jen
infračervené a ultrafialové záření.
Infračervené záření má větší vlnové délky než viditelné světlo.
(0,3 mm - 790 nm)
Naše oko ho nevnímá. Ale vnímáme ho povrchem těla, tepločivnými tělísky.
Tohle záření nás opaluje. Proto se mu někdy říká tepelné záření. Proniká
dobře zakaleným prostředím (mlhou, smogem, oblaky).
Používá se například v meteorologii nebo při snímkování oblačnosti.
Ultrafialové záření má kratší vlnové délky než vid. světlo (400 - 10 nm). Jeho
zdrojem jsou tělesa ohřátá na velmi vysokou teplotu jako např. Slunce,
elektrický oblouk apod. Atmosféra ho pohlcuje, stejně jako obyčejné sklo.
Toto záření má ionizační účinky, ničí mikroorganismy apod.
Dotaz: Pokud do uzavřeného prostoru mrazáku dám sklenici studené vody a stejnou sklenici horké vody, kde zamrzne voda dříve?
Viděla jsem pořad Nikdo není dokonalý a tam se byla otázka:
Která voda zmrzne nejdřív - studená nebo teplá? První moje reakce byla:
No přeci studená! Avšak chyba prý teplá. Mohli by jste mi odpověď zdůvodnit?
(Jindřich Pulíček, Veronika)
Odpověď: Otázka mrznutí horké a studené vody není vůbec jednoduchá. Ve škole jste se asi
učili, že když dáte sklenici vody do mrazáku, studené prostředí začne vodě odebírat teplo.
Čím je voda ve sklenici teplejší, tím více tepla musí mrazák odebrat, aby voda
zmrzla a tím déle to trvá. Rychleji tedy zmrzne studená voda, protože teplá se nejdříve musí ochladit na teplotu té studené.
Jenže uspořádání pokusu může být
takové, že teplá voda vytvoří novou okolnost (např. převařená voda obsahuje
méně rozpuštěného vzduchu, může se i chemicky pozměnit změnou tvrdosti -
přechod z hydrogenuhličitanu vápenatého, rozpustného ve vodě, na jiné
látky), a tato okolnost dostatečně silně ovlivní další děj. Studená voda
např. taky smáčí hůř než teplá apod.
Podívejte se na článek na webu -
Jak probíhá ochlazování vody
a čím je ovlivněno . Nejlepší bude, když si sám zkusíte provést několik
pokusů s rychlostí zmrznutí studené a teplé vody.
