Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1123) Proč se bubliny nedělají z čisté vody?
18. 02. 2003
Dotaz: Proč není možné z čisté vody vyfouknout bublinu? Odpoveďi uváděné v
literatuře, že je to proto že má na rozdíl od mýdlového roztoku vysoké
povrchové napětí, nerozumím. (Jitka Hanusova)
Odpověď: Milá Jitko, já jsem taky nevěděl, ale řekl jsem si, že bubliny se dělají z
mýdlové vody, a proto jsem do okénka googla napsal slova "surface
tension soap bubbles". Objeví se mraky odkazů, tady je začátek:
http://www.exploratorium.edu/ronh/bubbles/soap.html,
http://www.iit.edu/~smile/ch8709.html .
Počtěte si, je skoro zbytečné něco dodávat. Akorát že Exploratorium
bychom potřebovali v Česku taky.
Dotaz: Zajímalo by mě, zda existuje materiál, který by dokázal (nejlépe bezztrátově)
světlo určité vlnové délky propustit (např. 660nm) a další jiné vlnové délky
(např: 635nm) odrazit? Lze něco takového zajistit v "polních" podmínkách? (David)
Odpověď: Milý Davide, vpodstatě se ptáte na existenci barevných filtrů. Červený filtr
znamená, že světlo jistého intervalu vlnových délek propouštíte a ostatní
pohlcujete. Podívejte se na web na heslo "optical filters" a najdete
hromadu odkazů, technologie jsou různé. Záleží na vašich požadavcích na
šířku propuštěného pásma atd., např. sklo z rozbité pivní láhve, kterého v
polních podmínkách ČR najdete dost, je také optickým filtrem.
Dotaz: Chtěl bych studentům demonstrovat obloukový výboj. Uhlíkové elektrody mám,
ale potřeboval bych znát parametry zapojení (hodnotu napětí zdroje, apod.),
nebo kombinaci cívek transformátoru a napětí zdroje, jestliže bych chtěl použít zdroj střídavého napětí.
Je potřeba ale vycházet z toho, aby se všechno dalo provést na střední škole.
(Pavel Kerekeš)
Odpověď: Můžete použít rozkladný transformátor 600z/300z. Sekundár připojte
přímo na obloukovku. Oblouk promítněte obyčejnou lupou na zeď, je
krásně vidět tvar uhlíku i výboj.
Dotaz: Programuji jednoduchou aplikaci pro různé výpočty šikmého vrhu, což je samo o
sobě poměrně jednoduché a jedná se jen o pár vzorečků. Avšak nyní jsem chtěl
přidat možnost výpočtu nastavení úhlu dělové hlavice, znám-li rychlost a
dostřel. Odvodil jsem si vzorec:
úhel = asin[(dostřel.g)(rychlost2)/2]
Avšak praxe ukázala, že bohužel správný není a já za nic na světě nemůžu
nikde v mé literatuře ani na internetu potřebný vzorec sehnat.
Můžete mi pomoci? (Jarda Bendl)
Odpověď: Pro svislou složku dráhy při dostřelu na stejnou vodorovnou úroveň
jako výstřel (t je doba letu):
v.t.sin alfa = 1/2.g.t2
Pro vodorovnou složku dráhy kde d je dostřel: v.t.cos alfa = d,
dosazením za t z první rovnice do druhé (t = 2.v.sin alfa/g)
d = (2.v2.sin alfa.cos alfa)/g
d = v2.sin 2alfa/g
Dotaz: Pohybují-li se dva pozorovatelé různou rychlostí, naměří jejich hodiny různý
čas. Čas ale měříme technicky zase určitým pohybem, jehož rychlost se
pohybem hodin změní. Nespozdil se jenom mechanizmus hodin? (Hubert)
Odpověď: Milý Huberte, ono to ale funguje univerzálně, nezávisle na mechanismu
hodin. Můžeš například změřit střední dobu života pionů, které se ti
pohybují malými rychlostmi. Tuhle střední dobu života nedokážeš žádným
vnějším vlivem ovlivnit. Když ale tyhle piony urychlíš, uletí ve tvé
laboratoři do rozpadu vzdálenosti znatelně větší - jejich doba života se
prodloužila. Tohle je realita na rozdíl od myšlenkových pokusů s dvojčaty
kosmonautů.
