Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1101) Rychlost přenosu informace
13. 03. 2003
Dotaz: Pokud jsou dvě hvězdy od sebe velmi vzdálené, mají stejnou hmotnost a
jedna se srazí s tělesem a svou hmotnost změní, změní se působící gravitační
síla této hvězdy na druhou okamžitě nebo to potrvá? (Václav Šobr)
Odpověď: Správně uvádíte, že to "chvíli potrvá". Žádná informace se nemůže šířit
rychleji než legendárních 299 792 458 m/s a okamžitá změna by vlastně
znamenala nekonečnou rychlost přenosu informace.
Dotaz: Jak zavisí změna počasí na atmosferickém tlaku? (Pelcova)
Odpověď: Odpověď na tuto otázku není
jednoduchá. Platí sice pravidlo, že při nízkém tlaku bývá obvykle oblačné
počasí často se srážkami a v oblastech vysokého tlaku spíše malá oblačnost
a beze srážek. Toto u anticyklon ale neplatí v chladné části roku, kdy se
může vyskytovat nízká oblačnost a někdy i srážky ve tvaru mrholení. Ani
změna tlaku vzduchu nemá přímou souvislost s počasím. Lze říci, že při
stoupajícím tlaku bude tendence ke zlepšování počasí, při klesajícím
naopak. Jinak je počasí dáno vlastnostmi vzduchových hmot, přechody
atmosférických front a složitými dynamickými procesy, které v atmosféře
probíhají a které nemusí mít přímou souvislost s hodnotou tlaku vzduchu.
Dotaz: Nevim, jestli moje otázka bude správná, ale pořád mi vrtá hlavou.
Kdybych prostor graficky vyjadřoval například čislicí "1", tak jednorozměrný
prostor by byla řada číslice jedna, dvojrozměrný by se dal napsat jako matice
a trojrozměrný třeba jako krychle složená z jedniček. Neumím si však představit,
jak by vypadal prostor čtyřrozměrný a jestli by takhle nějak šel vůbec vyjádřit? (Petr)
Odpověď: Milý Petře,
otázky jsou správné vždycky, akorát odpovědi leckdy ne. Otázky mohou
být akorát nejasné, na co se vlastně ptáte? Já vůbec nerozumím tomu, jak
"prostor graficky vyjadřovat číslicí "1", ale pokusím se říct pár poznámek,
třeba je některá pro vás zajímavá. Obvykle potřebujeme najít nějaký vhodný
matematický model pro popis skutečnosti. Nejjednodušší model pro
popis prostoru může souviset se zavedením pravouhlých souřadnic, kdy
pak bod v jednorozměrném prostoru charakterizujete jedním reálným číslem,
bod v rovině dvojicí, bod v třírozměrném prostoru trojicí reálných čísel.
Tam sice naše představivost končí, ale nic nám nebrání pokračovat a
třeba geometrii prodloužit do více dimenzí.
Jiným modelem prostoru může být mřížka s uzly - modelem jednorozměrného
prostoru bude řada uzlíků na niti, modelem dvourozměrného síť, modelem
třírozměrného třírozměrná mřížka. Když budeme zadávat hodnotu nějaké
veličiny v takovýchto prostorech, bude to v jednorozměrném případě řada
hodnot, ve dvourozměrném nekonečná dvoudimenzionální matice, ve
vícerozměrném vícerozměrná vícedimenzionální matice. Naše představivost
sice opět končí u třech dimenzí, pracovat však dokážeme i ve více.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak zhruba spočítat maximální dosaženou rychlost při
jízdě na lyžích. Dráha byla 580 m, převýšení 133 m, dosažený čas 17 sekund.
Nevim koeficient tření mezi lyžemi a sněhem a součinitel odporu vzduchu při
jízdě "šusem".
(Adam Hloušek)
Odpověď: Nejjednodušší způsob je numerická integrace, například programem
FAMULus
Výsledek záleží hodně na tom, jak je lyžař zbalený při jízdě, protože
velkou roli hraje odpor vzduchu.
Dosažená rychlost na konci kopce je 70 - 90 km/h při startu z klidu.
Dosáhnout při rozjezdu z klidu čas 17 s na dané dráze 580 m je
nemožné. I při nulovém tření a nulovém odporu vzduchu je dosažitelný
čas při jízdě z klidu asi 24 s. Při letmém měření času záleží na tom,
jaká je počáteční rychlost.
