Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1056) Poznáme z čeho energie vznikla?
07. 04. 2003
Dotaz: Do turbíny proudí pára, která se získává ohřevem vody ve dvou kotlích. Jeden
je vytápěn uhlím a druhý biomasou. Turbína roztáčí generátor a ten vyrábí
elektřinu a ztrátové teplo se odvádí do chladicí věže. Umíme říci, z jaké
energie (uhelné nebo z biomasy) je vyrobena elektřina a z jaké teplo. Je
nějaký fyzikální zákon, který nám říká jak se vyrobená energie dělí? (Bruner)
Odpověď: Neumíme. Na energii není stopa po tom, jak vznikla. Konvertujete-li teplo
na mechanickou práci (a posléze na elektřinu), pak jen víte, jaká je
maximální účinnost.
Dotaz: Někde jsem slyšel, že první mikrovlnné trouby prý neměly otočný talíř,
takže jídlo se nemohlo prohřívat rovnoměrně. Nechce se mi tomu však věřit,
protože podle mě by taková potravina nebyla dost dobře poživatelná.
Proto se chci zeptat, je-li tomu tak, popřípadě, kde bych našel o tomto
problému nějaké informace!?? (Petr)
Odpověď: Milý Petře,
když jsem napsal do googlovského okénka slova "microwave oven history",
objevily se tisíce odkazů, z nichž už první byl docela zajímavý. Bádání o
tom, kdy se objevil otočný talíř, jsem nepodnikl, to nechám na vás. Ale
chci komentovat nepoživatelnost potravin. Vlnová délka mikrovln z trouby
je asi 12,5 cm, tj. kmitny stojatého vlnění jsou vzdálené 6 cm, jak můžete
zjistit, když do trouby s vyjmutým talířem dáte kus chleba. Takže by
stačilo onu potravinu po chvíli obrátit, posunout atd., aby se zredukovala
možnost horkých a studených míst kousek od sebe. Pokud na webu najdete
dokonalé komentáře, pošlete nám adresu, zveřejníme.
Dotaz: Mohli byste mi, prosím, poradit adresu na stránky, kde by se daly
sehnat podrobné informace o problematice přesnosti měření času,
historii času? (Karel Valík)
Odpověď: Jestli se ptáte na rychlost růstu nebo rychlost činnosti lidských orgánů, tak Vám snad postačí tyto hodnoty.
Nos: Vzduch proudí nosem obvykle rychlostí 2,4 km/hod. Při kýchání však
dosahuje rychlosti orkánu - 170 km/hod. Ještě větší poryvy se v našem
těle odehrávají při kašli rychlost vzduch při něm může dosáhnout až 900 km/hod.
Ušní boltec se zvětšuje po celý život - rychlostí 1 mm za pět let.
Tělesná výška: Nejrychleji rosteme v dětském věku, někdy až o dvacet
centimetrů za rok. Zvyšuje se rovněž průměrná výška člověka a následující
generace je vždy o něco větší než rodičovská. Tento pohyb činí v průměru
1 mm ročně. Předpokládá se, že od roku 2005 bude růst tělesné výšky stagnovat.
Srdce: Stahy tohoto svalu, které určují náš pulz, se šíří rychlostí
4 - 18 km/hod.
Střeva: Pohyby tenkého střeva posunují potravu kupředu o dva centimetry
za minutu. Při průjmu se tato rychlost asi zdesetinásobí.
Nervy: Nervové signály z mozku se ke svalům dostávají rychlostí 400 km/hod.
Krev koluje v našich cévách na rozdíl od představ romantických autorů většinou
jen zvolna - rychlostí 0,7 - 1,8 km/hod.
Nehty na nohou a na rukou narůstají o jeden milimetr za týden,
tedy rychlostí šest miliardtin km/hod.
Vlasy rostou rychlostí zhruba jeden centimetr za měsíc,
tedy 0,000 000 014 km/hod.
Bolestivé podráždění kůže se dostává k našemu vědomí rychlostí 4 - 50 km/hod.
Dotaz: Zajímalo by mne, jaké napětí a proud bych naměřil u piezoelektrického
zapalovače. Dále bych rád věděl, jestli tento jev funguje i opačně.
V případě že ano, zajímala by mne závislost napětí a proudu na délkové
roztažnosti. (Lukáš)
Odpověď: Piezoelektrický krystal může poskytnout vysoké napětí, podle délky jiskry se
domnívám, že alespoň 10 - 15 kV. Jako zdroj proudu však neposlouží.
Poskytuje jen krátký impulz malého proudu. Po přiložení vysokého napětí se
krystal smrští, ovšem v rozměru maximálně milimetrů. Piezoelektrická
konstanta křemene je asi 10-9 m/V, u BaTiO3 je patrně největší,
asi 10-7m/V.
Piezoelektrické krystaly se používají například k posuvu hrotu atomových
řádkovacích mikroskopů, kde posuvy jsou srovnatelné se vzdálenostmi atomů,
tedy desetin nanometrů.
