Co je Peer Instruction?

Peer Instruction (z anglického peer – vrstevník, spolužák, instruction – vyučování) je vyučovací metoda založená na aktivní práci studentů, kteří nejprve samostatně a následně po diskuzi v malých skupinách spolužáků odpovídají na zadané otázky (KoncepTesty, viz níže).

Hlavní využití metody je při výkladu nové látky, částečně upravenou metodu lze využít i při opakování, prohlubování učiva nebo závěrečném hodnocení.

Co je to KoncepTest?

KoncepTest (z anglického ConcepTest - zkratka pro konceptuální testovou otázku) je otázka, která se týká základního konceptu probírané látky. Otázka může být otevřená, nebo s výběrem z možností. Při tvorbě uzavřených otázek jsou kromě správné odpovědi do možností zařazovány obvyklé miskoncepce (chybné žákovské představy) k danému konceptu.

Příklad KoncepTestu

Správná odpověď:

C: teplota obou kusů je stejná, postupně se vyrovnala na teplotu okolí

Typicky chybné odpovědi:

A: větší kus másla větším povrchem přijme více tepla, bude mít tedy vyšší teplotu

B: oba kusy získají stejně tepla, menší máslo při menším objemu bude mít větší teplotu

Mezi KoncepTesty nepatří otázky ověřující faktické znalosti, jako například otázky na jednotky fyzikálních veličin, nebo definice a vzorce. Vždy je třeba vybírat otázky, které vyžadují vlastní myšlenkovou aktivitu žáků. Nejvhodnější otázky jsou obvykle ty, které se dotýkají konceptů nebo myšlenek pro studenty složitých nebo obtížných. Takové otázky ideálně vedou k hlubšímu porozumění látce.

Použití metody v praxi

V metodě Peer Instruction se využívají následující kroky: výklad, zadání otázky, 1. odpovídání, diskuze, 2. odpovídání, řešení. Použití jednoho takového cyklu trvá přibližně 15 minut.

Výklad

Na začátku každého bloku metody Peer Instruction je třeba žákům předat nebo připomenout informace potřebné k řešení KoncepTestu (cca 5 minut). Žáci by ale neměli přímo získat odpověď na připravenou otázku. Předání informací může být prostřednictvím výkladu učitele, samostatným čtením článku z učebnice, zhlédnutím videa, atd.

Použití metody s domácí přípravou před výukou

K připomenutí informací dochází, pokud je metoda rozšířena o „předávání informací před výukou“. Takový postup se využívá například ve vysokoškolských kurzech, kde metoda Peer Instruction kompletně nahrazuje přednášky.

Myšlenkově jednodušší přesun informací, který běžně probíhá v rámci přednášek, je přesunut před výuku a nahrazen samostudiem studentům (čtením materiálů nebo například sledováním videí z přednášek). Ve výuce za přítomnosti vyučujícího, a díky pokládání vhodných otázek, si studenti ověřují, zda informacím získaným před výukou správně porozuměli, odhalují své chybné představy a prohlubují si své vědomosti.

Tento postup práce studentů se v anglické literatuře nazývá flipped classroom. V české literatuře ho naleznete pod označením převrácená třída.

Otázka

Volbou vhodného KoncepTestu dáte studentům možnost, aby si ověřili, zda probíranému tématu rozumí. Otázka by měla být „rozumně obtížná“, aby studenty neodradila, ale byla výzvou k řešení. KoncepTest je vhodné zobrazit tak, aby se na něj žáci mohli kdykoli při odpovídání znovu podívat, tedy například napsat na tabuli nebo promítnout list z prezentace pomocí projektoru. Co je a co není KoncepTest? Připomenout si můžete zde.

První odpovídání

Žáci vidí zadanou otázku a snaží se na ni samostatně odpovědět. Odpovídat mohou žáci pomocí zvedání rukou, domluvených signálů na prstech, použitím papírových karet (předloha karet ke stažení), odesíláním odpovědí pomocí elektronických hlasovacích zařízení nebo například online systémem přes internet. Každá ze zmíněných možností má své výhody a nevýhody (více zde). V této chvíli je nežádoucí, aby spolu žáci jakkoli komunikovali.

Učitel po prvním odpovídání neprozrazuje správnou odpověď ani rozložení jednotlivých odpovědí ve třídě.

Poznámka:

Nejefektivnější je diskuze v případě, že při prvním odpovídání je počet správných odpovědí v rozmezí 30 až 70 % (podle autora metody Erica Mazura). Při vyšším počtu správných odpovědí už po diskuzi nemůže dojít k výraznému zlepšení, při nižším je možné, že otázka byla pro žáky tak obtížná, že si s ní bez pomoci neporadí.

Výhody prvního odpovídání – proč je důležité nechat žáky odpovídat samostatně

• každý žák si uvědomí, co o dané problematice ví (nebo neví), na co by se rád zeptal, nebo jaké informace mu k řešení otázky chybí
• rozmyšlením odpovědi je žák připraven pro následnou diskuzi, nečeká jen pasivně, co vymyslí ostatní
• při zobrazení otázky a současném odpovídání všech žáků o otázce aktivně přemýšlí výrazně větší počet žáků, než při klasickém vyvolání žáků k odpovědi na zadanou otázku

Důležité maličkosti

• vhodná otázka není taková, na kterou dokáže žák odpověď pouze „vylovit z paměti“, proto je dobré otázku nahlas žákům přečíst a dát jim chvíli čas na rozmyšlení své odpovědi
• použitím nástroje pro odpovídání (karty s písmenem, hlasovacího zařízení) je každý žák více nucen o otázce přemýšlet a rozhodnout se pro odpověď, než kdyby měl svou odpověď jen rozmyslet a učiteli nezobrazit

Na co si dát pozor

• po prvním odpovídání nikdy nesdělujte, kolik žáků zvolilo kterou odpověď

Diskuze

Po prvním odpovídání následuje diskuze ve 2 – 5 členných skupinách žáků ideálně s rozdílnými odpověďmi. V jedné skupině by měli být žáci, kteří si rozumí a nestydí se před sebou vzájemně vyjadřovat názory. Žáci ve skupině si vzájemně argumentují, proč zvolili kterou odpověď a snaží se o své odpovědi přesvědčit ostatní žáky ve skupině.

Výhody diskuze

• žák nemluví před celou třídou, ale jen před menší skupinou kamarádů, což vede k eliminaci strachu a větší snaze vyjádřit svůj vlastní názor
• spolužáci mluví podobně „odborným“ jazykem, vysvětlení mezi spolužáky možná není tak přesné, ale pro žáky srozumitelnější, než při vysvětlení od učitele
• žák, který problematiku právě pochopil, ji dokáže vysvětlit jednodušeji a přirozeněji, než učitel, který k podobnému „aha“ dospěl před několika lety 
• žák položí otázku a často jen díky formulaci problému, kterému nerozumí, sám dospěje k odpovědi
• pokud žák tušil, že jeho odpověď je správná, ale nebyl si jistý, získal mezi spolužáky prostor k ujištění
• s trochou nadsázky se říká, že v hodině se nejvíce naučí učitel, v diskuzi má každý žák možnost, stát se takovým učitelem

Důležité maličkosti

• diskuze běžně probíhá 2 – 3 minuty, když se skupina utiší a znovu začne diskutovat, pravděpodobně je to již na jiné téma, než hledání správné odpovědi

Druhé odpovídání

Při druhém odpovídání žáci stále neznají správnou odpověď. Učitel jim zatím řešení neprozradil. Mohou tedy odpovídat stejně, jako při prvním odesílání odpovědí. Pokud se v průběhu diskuze nechali ovlivnit spolužáky, případně si uvědomili, že ve svých úvahách udělali chybu, pak mohou při druhém odesílání svou odpověď změnit.

Pokud v prvním odpovídání zvolilo 30 % - 70 % žáků správnou odpověď (viz poznámka v prvním odpovídání) a pokud jsou žáci schopní a ochotní tímto způsobem pracovat, pak se při druhém odpovídání ke správnému řešení přiklání výrazně větší množství žáků, než tomu bylo při prvním odpovídání. Žáci se v průběhu diskuze látku vzájemně naučili.

Řešení

Na konci bloku metody Peer Instruction již velká část žáků zná správnou odpověď na zadanou otázku a umí ji i správně odůvodnit. Přesto je důležité správnou odpověď i s přesným odůvodněním třídě sdělit. Vysvětlit řešení může učitel, obvykle se k němu ale hlásí některý z žáků, který má radost, že látku pochopil. Vhodné je také správnost řešení podpořit pokusem.

Hodnocení

Rozhodně se nedoporučuje hodnotit správnost žákovských odpovědí. Pokud by tomu tak bylo, žáci by se báli vyjadřovat vlastní názor, měli by výrazně větší tendenci kopírovat odpovědi od spolužáků a celé metodě by to výrazně uškodilo. Hodnotit naopak lze aktivitu, ochotu zapojit se do diskuze, vysvětlovat řešení a spolupracovat se spolužáky.

Upevňování a ověřování znalostí

U hluboce zakořeněných miskoncepcí nestačí, aby žák jednou zažil „aha“, odhalil chybu ve svém uvažování a ihned díky tomu svou chybu napravil. Proto je vhodné po probrání otázky vytvořit zápis, ke kterému se žáci mohou vrátit.

Vhodnou vnější motivací pro diskuzi a zaznamenání správného řešení i s odůvodněním je použití podobných otázek do závěrečné písemné práce. Žáci si běžně pamatují, ke které otázce patří které správné písmeno, proto je vhodné odpovědi přeházet. Rozhodně je důležité požadovat kromě volby odpovědi i její podrobné odůvodnění, nebo otázky s volbou odpovědí nahradit otevřenými otázkami.

Výhody a nevýhody

Historie

FAQ

Odkazy a zdroje

Video s českými titulky

Sestřih úvodu přednášky Erica Mazura: Zpověď učitele, který od základů změnil svou výuku

• Krátké video (5 minut) s českými titulky

Chcete více videí s titulky? Ozvěte se na mail Jana.Sestakova@mff.cuni.cz.

Video anglicky

Přednáška Confessions of a Converted Lecturer - Eric Mazur

• http://www.youtube.com/watch?v=ZpNjem3p0Ak

Blog metody Peer Instruction

Oficiální blog metody Peer Instruction obsahující velké množství článků pro učitele o metodě

• http://blog.peerinstruction.net/

Předloha pro tisk hlasovacích karet

• předloha karet ke stažení

Knížka o metodě Peer Instruction anglicky

Peer Instruction: A User’s Manual od Erica Mazura

• http://www.amazon.com/Peer-Instruction-A-Users-Manual/dp/0135654416

DALŠÍ ZDROJE:

• Turn to Your Neighbor, The Official Instruction Blog [online]. [cit. 1. 10. 2014]. Dostupné z: http://blog.peerinstruction.net/.

• Zkušenosti z kurzů AP50 vedených profesorem Ericem Mazurem na Harvardově Univerzitě, Cambridge, USA.

• Zkušenosti z výuky fyziky na ZŠ Lingua Universal v Litoměřicích.

Kontakt

Jana Šestáková (Jana.Sestakova@mff.cuni.cz)

KDF MFF UK
V Holešovičkách 2
180 00 Praha 8