Více než sto let po objevení radioaktivity Henri Becquerelem (1896) existuje ještě mnoho věcí, kterým fyzikové zabývající se přirozenou radioaktivitou nerozumí.

H. Becquerel používal k jaderným experimentům jednoduché fotografické desky. Ty během následujících desetiletí po jeho objevu umožnily provést sofistikované experimenty, při nichž výzkumníci odkryli celkem devět různých způsobů, kterými se mohou atomová jádra rozpadat. Nejznámější z těchto rozpadů jsou alfa (α), beta (β) a gama (γ). Jsou široce používány v nejrůznějších aplikacích od medicíny až po archeologii.

Bezmyšlenkovitě použijeme a zničíme každodenně desítky různých obalů, oblékáme oděvy obsahující umělá vlákna, hrajeme si s balony, žvýkáme žvýkačky, děti nosí plenkové kalhotky atd. Vše toto by neexistovalo nebýt jedné oblasti fyziky, a to fyziky polymerů. Fyzika polymerů zatím do učebních plánů nepronikla, ale žákům ji můžeme zviditelnit pomocí jednoduchých experimentů.

Tento článek je přetiskem článku Polymery – vybrané experimenty dostupného na http://fyzweb.cuni.cz/dilna/fkolemnas/polymery_pokusy/.

Jak vám potvrdí každá učebnice elektroniky, jakýkoliv pasivní obvod se dá vytvořit kombinací tří standardních součástek: rezistoru, který působí proti procházejícímu náboji, cívky, která působí proti jakékoliv změně proudu, a kondenzátoru, který skladuje náboj. Pokud se výzkum fyziků ve Spojených státech ukáže být dobrou cestou, možná jednou přidáme do učebnic další standardní součástku – „memristor“.

Částice jsou mikroskopické objekty a při popisu jejich často velmi neobvyklých vlastnosti se neobejdeme bez kvantové fyziky. Tím jsou ovlivněny hodnoty fyzikálních veličin, které je charakterizují. Z těch základních jsou to například hmotnost, elektrický náboj, rozměr a doba života, pokud částice není stabilní. Velmi důležitou vlastností je vnitřní moment hybnosti částice, který se označuje jako spin...

Nedávno k nám dorazil dotaz, proč na tzv. indukčním vařiči není možné používat hliníkové nádobí. Zeptali jsme se na to RNDr. Petera Žilavého, Ph.D. z Katedry didaktiky fyziky MFF UK. Jeho stručná odpověď na otázku zní: protože je hliník příliš moc vodivý.