Poznámky

V souvislosti s 3D zobrazováním se hodí zmínit ještě několik dalších metod prostorové vizualizace.

Podobného principu, který je popisován v tomto materiálu, využívají také prostorové fotografie prodávané na různých poutích, nebo jako panoramatické obrázky měst. Jde o dva diapozitivy zasunuté do jednoduchých papírových brýlí, takže každé oko vidí pouze jeden obrázek. Diapozitivy jsou opět pořízeny tak, že při focení druhého obrázku je fotoaparát posunut vodorovně přibližně o vzdálenost očí. Při prohlížení tak každé oko vidí to, co by vidělo při pohledu na reálný objekt.

Určitě už jste se také setkali s takzvanými 3D obrázky, které se prodávají v celých knihách, nebo vycházejí v různých časopisech. Na první pohled jde o nic neříkající změť geometrických vzorů. Když se do obrázku zadíváme vhodným způsobem (jako do zrcadla) vynoří se nám najednou před očima prostorový obrázek. Zde však nejde o přímé zaznamenání reálného prostorového objektu, mozek si prostorový obrázek vytváří sám podle mírných nepravidelností ve vzdálenostech mezi geometrickými vzory. Dá se říct, že jde o šikovně využitý oční klam.

Nakonec je potřeba zmínit také holografii, která umožňuje zaznamenání trojrozměrné informace na dvojrozměrný film. Využívá se zde další vlnové vlastnosti světla - interference, která umožní zaznamenat dva obrazy z různých úhlů do jednoho obrázku v podobě interferenčních minim a maxim. K pořízení a projekci hologramu je právě kvůli interferenci potřeba koherentní ("úzce jednobarevné") světlo laseru.