FyzWeb  články
Stellarium – planetárium ve třídě2011-01-14 

Stellarium

Zhruba před měsícem jsem řešil otázku, jak studentům demonstrovat některé astronomické jevy a pojmy. Zjistil jsem, že se k tomu výborně hodí program Stellarium - open source počítačové planetárium, které zobrazuje realistickou 3D oblohu tak, jak ji právě můžete vidět pouhým okem nebo dalekohledem. Stačí jen nastavit zeměpisné souřadnice a spustit. Pomocí dataprojektoru si tak vytvoříte improvizované planetárium přímo ve své třídě.

Instalace

Program lze stáhnout z adresy http://www.stellarium.org/cs/. Jsou zde verze pro Windows, Mac OS X a zdrojové kódy pro kompilaci v Linuxu. Sám jsem však dal přednost tzv. "portable" verzi programu z adresy http://portableapps.com/apps/education/stellarium_portable, která umožňuje nahrání na flash disk a spouštění bez nutnosti instalace. Zde ale musím zmínit 2 záludnosti, s nimiž jsem se setkal:

1.) Portable verze hlásila, že program musí být nahrán v adresáři, jehož cesta neobsahuje žádnou mezeru. Doporučuju proto nahrát program do kořenového adresáře příslušného disku.

2.) Ačkoli program všude běžel bezvadně, na počítači ve třídě havaroval s neznámou chybou. Je tedy vhodné vyzkoušet si program na konkrétním počítači předem.

Nastavení polohy pozorovatele

Nejprve je potřeba nastavit, odkud se na oblohu budeme dívat. Program umožňuje mnoho voleb (včetně možnosti sledovat oblohu z povrchu planet, Měsíce, ...), pro začátek však doporučuju nastavit polohu blízkou vaší skutečné zeměpisné poloze. V mém případě jsem využil možnosti přednastavené polohy Prahy, lze však zadat polohu i pomocí GPS. Postupovat můžete takto:

  1. Na základní obrazovce zajeďte myší k levému okraji, aby se objevila postranní lišta. V ní klikněte na ikonu zeměpisného kříže (obr. 1). Alternativně lze volbu vyvolat klávesou F6. 
  2. V nabídce klikněte do oblasti vedle znaku lupy (1, 2 na obr. 2) a napište slovo "Praha".
  3. Zvolte z nabízených možností (3) - Praha je v nabídce naštěstí jen jedna.
  4. Zaškrtněte (4), že si program má pamatovat tuto polohu i pro příští spuštění programu.
Obr. 1 - hlavní obrazovka Obr. 2 - menu nastavení polohy

Základní ovládání

Většina níže uvedených klávesových zkratek má svůj ekvivalent na spodní liště s ikonami (zobrazí se při najetí myší na spodní okraj okna či obrazovky).

Pohyb po obloze

  • K pohybu do stran, nahoru a dolů můžete použít šipky na klávesnici nebo myš. V případě myši klikněte levým tlačítkem myši kamkoli na ploše, držte a tažením posouváte zorné pole.
  • K přibližování a oddalování (tzv. zoom) použijte klávesy PageUp a PageDown nebo kolečko myši.
  • Když kliknete na nějaký objekt (planetu, hvězdu, mlhovinu), dojde k jeho označení. Mezerníkem na klávesnici můžete objekt vycentrovat.
  • Režim celé obrazovky spustíte klávesou F11.
  • Pomocí klávesy F3 lze vyhledávat objekty na obloze dle jména.

Běh času

  • Pozorované objekty a obloze mění svou polohu s postupujícím časem. Kromě aktuálního času (klávesa 8) můžete urychlit běh času dopředu (klávesa L), dozadu (J) nebo se vrátit k normální rychlosti běhu času klávesou K.

Souhvězdí

  • Pomocí klávesy C si můžete nechat zobrazit nebo zmizet čárové spojnice znázorňující souhvězdí na obloze.
  • Klávesou V zobrazíte popisky (jména) jednotlivých souhvězdí.
  • Umělecké ztvárnění souhvězdí pak zobrazíte klávesou R.
  • Hranice souhvězdí zobrazíte v menu "Nastavení oblohy a pohledu" (klávesa F4), v kartě "označení" v nabídce "souhvězdí" zatrhněte "Zobraz hranice".

Souřadnice a další objekty nebeské sféry

  • Ekvatoriální mřížku zobrazíte klávesou E.
  • Azimuty klávesou Z.
  • Zobrazení poledníku (meridian), rovníku (equator) a ekliptiky lze nastavit v menu "Nastavení oblohy a pohledu" (klávesa F4), v kartě "označení".

Horizont a atmosféra

  • Klávesou G můžete nechat zmizet krajinu pod sebou, takže uvidíte i pod obzor.
  • Rušivý vliv atmosféry na pozorování lze zrušit klávesou A. To je zajímavé zejména ve dne.

Popisky mlhovin a planet

  • Označení mlhovin (hodí se při jejich hledání) zobrazíte klávesou N.
  • Klávesa P zapíná zobrazení popisků planet.

 

Co ukazovat, na co se dívat

Zde nastupuje nezastupitelná role učitele a jeho pedagogického záměru. Uvedu proto jen několik námětů pro inspiraci:

  • Zobrazte si hranice souhvězdí a ekliptiku. Vypněte horizont (G) a atmosféru (A) a zrychlete běh času (několikrát stiskněte L). Ukažte, že Slunce se během roku nachází v různých souhvězdích, což by mělo přibližně korespondovat se znameními zvěrokruhu. Ukažte, že Slunce je v prosinci v souhvězdí Hadonoše.
  • Ukažte, jak se souhvězdí "deformují" v čase. Vypněte horizont (G) a atmosféru (A), zapněte čárové zobrazení souhvězdí (C) a zrychlete běh času (vícekrát stiskněte L).
  • Ukažte, jak se posouvá severní nebeský pól. Vypněte horizont (G) a atmosféru (A), zapněte ekvatoriální mřížku (E), a zrychlete běh času (vícekrát stiskněte L). Podívejte se, kde je Polárka vůči ekvatoriální mřížce na začátku a kde za pár desítek tisíc let.
  • Ukažte tzv. libraci (kolébání) Měsíce. Vypněte horizont (G) a atmosféru (A), vycentrujte Měsíc, a mírně zrychlete běh času (několikrát stiskněte L). Měsíc nám neukazuje přesně jen jednu půlku, trochu se kolébá.
  • Ukažte oběhy měsíců okolo planet Jupiter či Saturn.
  • Podívejte se na galaxii M31 v Andromedě.
  • Podívejte se na mlhovinu M42 v Orionu.
  • Podívejte se na některé dvojhvězdy při větším zvětšení: Albireo (β Cyg) v souhvězdí Labutě, ε Lyr v Lyře, Mizar (ζ UMa) + Alcor  ve Velké medvědici, ...

Mlhovina M42 v Orionu

Obr. 3 - Mlhovina M42 v Orionu

 

 

Jupiter a jeho měsíce

Obr. 4 - Jupiter a jeho měsíce

 

 

Autorem článku je Jakub Jermář.