Fotografické materiály

Černobílé materiály

Záznam obrazu vznikne dopadem světla na světlocitlivé látky. Většinou jsou to halogenidy stříbra (nejčastěji bromid stříbrný AgBr). Tvoří krystaly, v jejichž krystalové mřížce se pravidelně střídají atomy halogenidu a atomy stříbra. Účinkem světla vzniká v halogenidech stříbra oku neviditelný tzv. latentní obraz. Když halogenid stříbra absorbuje foton, halogenový iont ztrácí elektron, který se dostává až k centrům citlivosti krystalu halogenidu stříbra (ta tvoří poruchová místa krystalové mřížky, která jsou složena z sulfidu stříbrného nebo z částic stříbra). Tato místa se nabíjí záporně a přitahují kladné ionty stříbra, které se přijetím elektronu mění na neutrální atomy. Kondenzací těchto atomů vzniká částečka kovového stříbra, ze které by se po dalším působení světla mohly stát i okem viditelné částice stříbra. Halogenidy stříbra jsou ale citlivé jen na krátkovlnné oblasti záření. Aby se jejich citlivost rozšířila na celou viditelnou oblast záření, je nutné je ještě dále upravovat tzv. optickou senzibilací. Základním principem je přidání látky, která se buï pohlcením fotonu excituje a potom předává svou energii halogenovému iontu a vrací se do původního stavu, nebo sama uvolňuje elektron, který potom přijímá kationt stříbra.

Tyto citlivé látky jsou rozptýleny v želatině, která zabraňuje spojování částic halogenidů stříbra, a tak zaručuje jejich rovnoměrné rozptýlení. Nebrání také přístupu aktivních látek k halogenidům stříbra při následném zpracování. Tato emulze je nanesena na nejrůznější umělohmotné materiály nebo papír.

Máme-li na fotografickém materiálu zachycen latentní obraz, musíme ho vyvolat, aby se stal viditelným. Vyvolávací látka proniká k zárodku latentního obrazu, předá mu své elektrony, a tím se stříbro vyredukuje. Setkáním s dalšími ionty stříbra dochází k jejich redukci a děj se posouvá dále do krystalu halogenidu. Krystaly halogenidu jsou obklopeny zápornou vrstvičkou z halogenidových aniontů a želatiny, která brání, aby se stejně nabitá vyvolávací látka dostala dovnitř krystalu. Ale zárodky latentního obrazu jsou tvořené neutrálními stříbrem, tím vytváří mezeru v záporné elektrické vrstvě a umožňuje další pronikání vyvolávací látky do krystalu. Může být použito i jiného způsobu vyvolání. Ve vývojce je pak obsaženo kovové stříbro ve formě rozpustné sloučeniny. Toto stříbro se redukuje a usazuje na zárodcích latentního obrazu. V místech, kde byla látka osvícena, je stříbro a obraz je černý, na neosvícených místech je bílý.

Obraz je nyní viditelný, ale nemůžeme ho stále vystavit světlu, proto se musí ještě ustálit. Na ustalování obrazu se používají látky, které vytvoří s nevyvolanými halogenidy stříbra ve vodě rozpustnou sloučeninu, kterou můžeme snadno vymýt. Potom přestává být materiál citlivý na světlo.

Teï máme obraz, ale ten je negativní, tmavý v místech, kde byl předmět světlý a naopak. Abychom dostali pozitivní snímky, musíme negativ prosvítit a nechat světlo dopadat na další fotografický materiál. Ten potom také vyvoláme, ustálíme a fotografie je hotová.

Barevná fotografie

Barevná fotografie je mnohem složitější. Světlo každé barvy můžeme získat složením tří barev červené, zelené a modré. Proto materiál obsahuje tři na světlo citlivé vrstvy. Jejich základem jsou také halogenidy stříbra. Barevný záznam je tvořen barvivy, která jsou v nezpracovaném stavu bezbarvá. Nejsvrchnější vrstva je citlivá na modré světlo, ta obsahuje komponentu tvořící žluté barvivo. Dále je vrstva citlivá na zelené světlo, která obsahuje komponentu tvořící purpurové barvivo. Poslední vrstva je citlivá na červené světlo a obsahuje komponentu tvořící modrozelené barvivo. Tyto materiály reagují na světlo podle základních barev, ale barevný záznam je v barvách doplňkových. Složíme-li světlo ze všech tří barev, získáme světlo bílé barvy (viz obr. 1 a), ale při smíchání všech barviv získáme barvu černou (viz obr. 1.b). Jednotlivé na světlo citlivé vrstvy jsou odděleny mezi vrstvou, aby nedocházelo k jejich promísení. Modrocitlivá a zelenocitlivá vrstva je oddělena žlutou filtrační vrstvou, která zachycuje modré světlo nepohlcené v modrocitlivé vrstvě (viz obr. 2).

Obr. 1 a - skládání barev světla, b - míchání barviv

Obr. 2 Uspořádání vrstev barevného materiálu

Vyvolávání těchto materiálů je složitější, proto není běžné, aby si někdo barevné fotografie vyvolával doma. Vyvolávací látka redukuje osvětlený halogenid stříbra a vzniklá látka reaguje s barvivem a tím vzniká barva. Při ustalování se pak musí vrstvy zbavit zbytku halogenidů stříbra. Dále se pak ještě upravuje bělením atd.

Podévejte se také, jak fungují digitální fotoaparáty.