Kvalita vody se systémem Vernier
12 – Obsah rozpuštěných pevných látek
Úvod
Pevné látky se ve vodních tocích nacházejí ve dvou formách, suspendované a rozpuštěné. Suspendované pevné látky zahrnují bahno, rozvířený sediment ze dna, rozkládající se rostlinnou hmotu nebo odtok z čistíren odpadních vod. Suspendované pevné látky neprojdou filtrem, zatímco rozpuštěné pevné látky ano. Ve vzorcích sladké vody najdeme mezi rozpuštěnými látkami především soli, které v roztoku vytvářejí ionty. Patří mezi ně například ionty sodné (Na+), vápenaté (Ca2+), hořečnaté (Mg2+), uhličitany (HCO3-), sírany (SO42-) nebo chloridy (Cl-). Obsah rozpuštěných pevných látek (ORPL) můžeme určit tak, že necháme předfiltrovaný vzorek vody odpařit a pak zjistíme hmotnost vysušeného zbytku na litr vzorku. Druhá metoda používá čidlo vodivosti Vernier k změření, nakolik jsou rozpuštěné soli a jejich výsledné ionty v nepřefiltrovaném vzorku schopny vést elektrický proud. Vodivost je pak převedena na ORPL. Obě tyto metody nás dovedou k hodnotě ORPL v mg/l.
Koncentrace rozpuštěných pevných látek ve vodním tělese je ovlivněna mnoha různými faktory. Vysoká koncentrace rozpuštěných iontů sama o sobě neukazuje, že vodní tok je znečištěný nebo nezdravý. Je normální, že vodní roky rozpouštějí a akumulují poměrně vysokou koncentraci iontů z minerálů v kamenech a půdě, přes které tečou. Pokud okolní prostředí obsahuje minerály halidy (chlorid sodný nebo chlorid draselný) nebo vápenec (uhličitan vápenatý), objeví se příslušné ionty (Na+, K+, Ca2+, a Cl- či HCO3-) ve zvýšených koncentracích i v protékající vodě.
Úkoly
- Za pomoci čidla vodivosti změřte obsah rozpuštěných pevných látek ve vzorku vody z jezera nebo vodního toku.
Použité senzory
Anglický podrobný návod
... zpět na přehled námětů | ... více o systému Vernier |